Hlavní obsah

Sobotka: Smlouva s Vatikánem počká, máme důležitější věci

Právo, Naďa Adamičková, Marie Königová

Nová smlouva Česka s Vatikánem je zatím v nedohlednu. Ta stará je u ledu už třináct let, parlament ji nikdy neschválil. Prezident Miloš Zeman sice před dvěma týdny po setkání s papežem Františkem naznačoval, že jednání pokročila, ale podle zjištění Práva to se smlouvou není nijak horké. Vláda ji mezi prioritami nemá.

Foto: Milan Malíček, Právo

Premiér Bohuslav Sobotka

Článek

Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) vláda smlouvu nechystá, pouze probíhají jednání na úrovni ministerstva zahraničních věcí (MZV).

„Myslím, že smlouva s Vatikánem může ještě počkat. MZV by mělo doladit se Svatým stolcem detaily tak, aby již nebyly žádné rozpory a záležitost mohla být politicky projednána,“ řekl premiér Právu s tím, že vláda nemá smlouvu v programu a koalice o ní nejednala.

KOMENTÁŘ DNE:

Lyžařské Nagano -  Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>

Zaorálek nic neurychluje

„Zatím to není téma, které by bylo podle mě úplně na pořadu dne. Máme důležitější témata, jako je zahájit čerpání evropských fondů a domluvit se v rámci koalice na rozpočtu,“ uvedl.

Zeman ve Vatikánu řekl, že smlouva by měla více zdůraznit poslání církví v oblasti sociální, zdravotní a vzdělávání. „Po vyřešení církevních restitucí nelze tvrdit, že na to nejsou prostředky,“ prohlásil prezident.

Máme jiná témata, než je tato smlouva
ministr zahraničí Lubomír Zaorálek

ČR je jedinou zemí s katolickou tradicí bez smlouvy s Vatikánem. Před třinácti lety sice vláda smlouvu se Svatým stolcem podepsala, parlament ji však nikdy neratifikoval.

Podle šéfa diplomacie Lubomíra Zaorálka (ČSSD) prezident ve Vatikánu nic nesliboval. „Jednání o smlouvě běží a jsou tam ještě nedořešené otázky. V této chvíli nemám důvod to nějak urychlovat. Máme jiná témata, než je tato smlouva,“ řekl Právu ministr.

Ačkoli si mnozí politici slibovali, že schválením zákona o majetkovém vyrovnání se přijetí smlouvy usnadní, opak je zřejmě pravdou. Zaorálek hovořil o smlouvě s vatikánským státním sekretářem Pietrem Parolinim při jeho nedávné návštěvě v ČR.

„Mluvili jsme o ní i v souvislosti s církevními restitucemi. Jak mi řekl, uvědomuje si, že církevní restituce v lecčems znamenaly problém pro ně i pro nás. Můj dojem je, že oni rozumějí našim výhradám a váhání, které nyní u nás máme ve věci konkordátu s Vatikánem,“ dodal pro Právo Zaorálek.

Text odmítlo 110 poslanců

Již třináct let leží smlouva v šuplíku a žádná vláda ani nehledala politickou sílu ji prosadit v parlamentu. Text, vyjednaný Zemanovou vládou a podepsaný vládou Vladimíra Špidly, vyvolal velké vášně. Hlasování, kterým Sněmovna smetla smlouvu ze stolu, bylo jednoznačné – zamítlo ji 110 poslanců z dvou set.

Katolická církev se pak upínala k pravicovým vládám Mirka Topolánka a Petra Nečase, které ale daly přednost prosazení majetkového vyrovnání s církvemi. Tehdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) sice říkal, že by se mělo o smlouvě jednat, ale nepředložil ji.

Až nyní by tedy měla vzniknout nová verze reagující na změny. S tím je smířen i Vatikán, ačkoli tu minulou považoval za dobrou. Podle analytiků byl jeho postoj pochopitelný, protože Vatikán nezavazovala prakticky k ničemu, zato ČR z ní plynulo hodně závazků.

Jednostranný výčet

To tvrdil i prezident Václav Klaus, když prohlásil, že „v textu smlouvy je pouze výčet toho, co ČR jako suverénní stát poskytuje Svaté stolici, zatímco ČR od Svaté stolice nic nežádá, ani nic nedostává, tudíž není důvod smlouvu uzavírat“.

Fakt, že smlouva podepsaná v roce 2002 musí doznat změn, uznává i Dominik Duka, který se mezitím stal hlavou katolické církve v ČR.

„Text smlouvy je třeba aktualizovat vzhledem ke změnám, k nimž došlo od doby, kdy byla smlouva podepsána. Stali jsme se členy EU a změnil se i postoj politické reprezentace,“ řekl již v roce 2011.

Církev byla podrážděná

Když v roce 2003 Sněmovna smlouvu odmítla, reagovala církev podrážděně. Podle tehdejšího mluvčího České biskupské konference, nynějšího ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL), šlo o projev nízké míry politické kultury.

V odmítnutí poslanců se podle něho snoubila „hrubá míra neznalosti církevního práva s řadou stále přetrvávajících předsudků z doby komunistického vymývání mozků a nepřehlédnutelnou mírou zlé vůle“.

Podle kritiků smlouva nepřípustně kladla na roveň právní řád ČR s vnitřními předpisy církve. Považovali ji za nadbytečnou, protože „jen konstatovala stávající právní stav, kodifikovaný již jinými zákony“, tvrdil Jan Zahradil (ODS).

Výhrady k smlouvě měl i představitel ekumenické rady církví Joel Ruml, podle kterého smlouva zakládala nerovné postavení ostatních církví s katolickou.

„Smlouva potvrdí jisté dominantní postavení římskokatolické církve a ostatní církve budou vždycky v té pozici – těmi do počtu. Nad tím můžeme naříkat nebo všelijak polemizovat, ale je to tak,“ řekl Ruml v roce 2011.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám