Článek
Nyní se koaliční vláda Petra Fialy (ODS) pokusí vyjednat s papežským stolcem novou smlouvu, která by právně uspořádala vzájemné vztahy.
Fiala novou kapitolu vyjednávání včera otevřel na své návštěvě Vatikánu. „Smlouva byla probírána na jednání státního sekretáře Parolina s naším panem premiérem. V duchu vládního prohlášení je zájem obou stran o konkrétní technická jednání,“ sdělil Právu šéf poslanců ODS Marek Benda, který českého premiéra na návštěvě papeže Františka doprovázel.
Fiala se setkal s papežem Františkem
Podle předsedy evropského výboru Sněmovny Ondřeje Benešíka (KDU-ČSL) je ostuda, že Česko jako jedna z posledních evropských zemí smlouvu s Vatikánem nemá. „Vatikán zastupuje miliardu věřících. Po celém světě včetně Česka zřizuje katolická církev řadu organizací, které pracují ve školství, zdravotnictví, charitě i v sociální oblasti. A je potřeba si říci, jak toto vše výhodně pro obě strany upravit smlouvou,“ řekl Právu Benešík.
Podle bývalého ministra zahraničí i kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD) už není po vyřešení církevních restitucí smlouva s Vatikánem potřeba. „Jako ministr jsem se stýkal s představiteli Vatikánu a nikdo z nich se nikdy nezmínil, že by byla smlouva potřebná, protože považovali naše vztahy za idylické,“ řekl Právu Zaorálek.
Vatikán zastupuje miliardu věřících. Po světě zřizuje církev řadu organizací. Je výhodné to upravit smlouvou
Klaus: Svatá stolice nám nic nedává
Před dvaceti lety ale smlouva budila vášně. Vyjednala ji soc. dem. vláda Miloše Zemana a ratifikovat ji chtěl koaliční kabinet Vladimíra Špidly. Ale ve Sněmovně neprošla hlavně hlasy komunistů, ODS a také části ČSSD.
Podle některých kritiků byla smlouva pro ČR nevýhodná a dávala katolické církvi oproti jiným výsadní postavení. Tvrdě proti smlouvě vystupoval i prezident Václav Klaus. „V textu smlouvy je pouze výčet toho, co ČR jako suverénní stát poskytuje Svaté stolici, zatímco ČR od Svaté stolice nic nežádá ani nic nedostává, tudíž není důvod smlouvu uzavírat,“ řekl.
Výhrady ke smlouvě měl i tehdejší představitel ekumenické rady církví Joel Ruml. „Smlouva potvrdí jisté dominantní postavení římskokatolické církve a ostatní církve budou vždycky v té pozici – těmi do počtu,“ řekl Ruml v roce 2011.
Papež František zbořil tabu, ženy mohou do čela vatikánských orgánů
Smlouva zaručovala církvi možnost působit ve zdravotnictví, školství, vězeňství, armádě a v charitě. Součástí smlouvy byl i slib, že český stát vypořádá majetkové vztahy s církvemi. K tomu už došlo v roce 2012 přijetím zákona o církevních restitucích. Kritizován byl i bod, který garantoval rovnoprávnost civilního a církevního sňatku. Přitom je církevní sňatek postaven na roveň občanskému sňatku už od roku 1992.
Problémy s uzavřením smlouvy s Vatikánem měla i první republika. Ta se s papežským stolcem dohodla na stručné úmluvě až v roce 1928. Takzvaný modus vivendi, který nikdy nenahradila definitivní mezinárodní smlouva, platil až do roku 1950. Tehdy komunistický režim přerušil s Vatikánem diplomatické styky, které byly navázány až v roce 1990.