Hlavní obsah

Služební zákon provází smršť námitek, úřady se bouří

Právo, Naďa Adamičková, Marie Königová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Služební zákon vzbuzuje stále více otázek a rozpaků a času kvapem ubývá. Ani jeden ze sněmovních výborů, který ho měl na svém programu, ho ve středu kvůli množství připomínek nedojednal. Namísto toho, aby některé problémy již mizely, rozporů přibývá a některé úřady už proti zákonu veřejně vystupují.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Poslanci na jednání Poslanecké sněmovny

Článek

Ačkoli již uběhlo třicet dní z tříměsíční lhůty pro debatu ve výborech, poslanci dosud nemají v ruce ani ucelené znění, o kterém by mohli jednat, neboť se jeho podoba rodí „za pochodu“.

Nejostřeji se vůči zákonu vymezilo pět státních, převážně tzv. regulačních úřadů. Podřídit se novým pravidlům dopředu odmítá Úřad na ochranu osobních údajů, Energetický regulační úřad, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Český telekomunikační úřad a také Český statistický úřad.

Všechny se obávají o svou nezávislost a varují před tím, že zákon bude v rozporu s evropským právem, které klade na nezávislost a nestrannost velký důraz.

Třeba podle šéfky ČSÚ Ivy Ritschelové není ČSÚ ryze správním úřadem, a navíc je ze zákona striktně apolitickou institucí, takže zákon, který má za úkol depolitizovat státní správu, v případě ČSÚ míří mimo. Ritschelová varovala i před tím, že by mohlo dojít dokonce i ke „zpochybnění nezávislosti ČSÚ při zpracování volebních výsledků“.

Je nutné zkoušet úředníky?

Podle šéfa ústavně-právního výboru a autora předlohy Jeronýma Tejce (ČSSD) se zákon nebude vztahovat na Národní bezpečnostní úřad a Nejvyšší kontrolní úřad, ale o ostatních institucích se teprve rozhodne.

Poslanci ve středu cupovali systém vzdělávání, zkoušení a odměňování státních úředníků, tedy části, na kterých zákon stojí.

Podle předsedkyně regionálního výboru Milady Halíkové (KSČM) je chybou, že zákon připravovala skupina poslanců, a nikoli vláda. „Chybí tu meziresortní připomínkové řízení, během kterého by se řada námitek vyřídila ještě předtím, než návrh dostane Sněmovna,“ podotkla kriticky.

Marek Benda (ODS) poznamenal, že je vidět, že koalice chtěla hlavně rychle vyhovět prezidentu Miloši Zemanovi, a proto předložila nekvalitní předlohu. Zeman si totiž jako podmínku pro jmenování lídra ANO Andreje Babiše ministrem financí dal projednání zákona o státní službě v prvním čtení.

Bendu dále pobouřilo, že by školení a zkoušky úředníků měla dělat Policejní akademie, která podle něho nemá dobré renomé.

Úředník svým rozhodováním zcela paralyzuje správní řízení.
šéf Svazu měst a obcí Dan Jiránek

Jak uvedla místopředsedkyně vládní legislativy Kateřina Valachová, volba padla na státní školu, která by se v budoucnu mohla přeměnit na Akademii veřejné správy.

Podle Tejce se počet pověřených vysokých škol asi rozšíří.

Radek Vondráček (ANO) zapochyboval o účelnosti zkoušek vůbec. Podle něho projde úředník výběrovým řízením a bude absolvovat pravidelné hodnocení, což prý stačí na prověření schopností úředníka.

Marek Černoch (Úsvit) se domnívá, že zkoušky se mohou stát nástrojem, jak se zbavit úředníka, který se nadřízenému znelíbí. Jak uvedl Tejc, i to je důvod, proč se zkoušky budou konat mimo dotyčný úřad.

Do návrhu se pustil také šéf Svazu měst a obcí Dan Jiránek (ODS), který zkritizoval, že podle zákona nebude možné propustit úředníka, který opakovaně nereaguje na to, že mu nadřízený orgán oprávněně hází jeho špatné rozhodnutí na hlavu.

Související témata

„Nespáchá tím sice úmyslný trestný čin, což by byl důvod k propuštění, ale svým rozhodováním zcela paralyzuje správní řízení,“ upozornil Jiránek.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám