Článek
Při hladových bouřích počátkem dvacátých let neváhal, sám agrárník a konzervativec, postavit ke každé policejní hlídce dělnického důvěrníka s rudou páskou na rukávě. V roce 1926 přivedl do vlády české Němce. A když jeho vlastní strana trpěla pokušením kandidovat ho v roce 1927 proti Masarykovi, nabídl každému horlivci pár facek. Iluzemi o politicích netrpěl, věděl o nich příliš mnoho. Politik, nikoliv politikář, protože průhledný a čitelný.
I dnes máme ministra vnitra, Švehlu však žádného, jen Stanislava Grosse. Panuje víra, že on je ten silný muž české politiky. Prý také proto, že o mnohých ví mnohé. On že dovede uchopit politika za ruku "a s tváří milou, o počasí mluvě, pouštět mu žilou". Kdyby toto měl být celý Gross, byl by jen mrštným politikářem. Možná však, že má dosud tajné dalekosáhlé plány se sebou, se stranou i se státem? Má-li je, neví se o nich veřejně nic. A tak se zatím na Stanislava Grosse musím dívat trochu jako na Josepha Fouchého českého rybníčku. Přesné srovnání samozřejmě nesedí. Fouché dovedl posloužit francouzským jakobínům, jako ministr vnitra Napoleonovi i restaurovanému králi. Gross je však pevným údem ČSSD. Jakési svrbění však nejde z mysli.
Před loňskými sněmovními volbami i těsně po nich platilo zásadní Špidlovo "ne" jakékoliv spolupráci s ODS. A přece Stanislav Gross později utrousil, že otevřené jsou všechny možnosti. Že by vrznutí vlastních vrátek do budoucnosti? Omylem? Cíleným omylem? Poté se v lesku plné zbroje postavil za Vladimíra Špidlu. Když se však na váhavého střelce začaly hrnout problémy, lesk zbroje prvního místopředsedy strany potemněl. Před druhou prezidentskou volbou měli "zemanovci" chvíli za to, že Gross by mohl kopat právě za ně, výsledkem však bylo Špidlovo vítězství.
Dnes patří Gross mezi hlavní vyjednavače o koaličního prezidentského kandidáta. Kdyby se do toho Stanislav Gross opřel váhou, která je mu přisuzována, možná že by děním pohnul patřičným směrem. Nezavázalo by ho to však příliš? Neboť co sleduje Stanislav Gross? Nevíme. Vědět by však měl Vladimír Špidla. Aby najednou nezjistil, že jen zahříval předsednickou židli pro svého věrného zbrojnoše. I to se stává.
PRÁVO 29. ledna