Hlavní obsah
Valdštejnský palác, sídlo Senátu Parlamentu České republiky Foto: Jan Handrejch, Právo

Senátoři vrátili poslancům insolvenční zákon. Chtějí možnost oddlužení pro více lidí

Senátoři poslali zpět poslancům novelu insolvenčního zákona s pozměňovacími návrhy. Změny, které Sněmovna přidala k vládní novele, podle nich nepovedou k tomu, aby se do oddlužení zapojilo více lidí a jejich návrhy by to mohly změnit. Obecně změny v zákoně vítají, ale kritizují například zvýšení částky, kterou by měli lidé splácet, na dva tisíce korun.

Valdštejnský palác, sídlo Senátu Parlamentu České republiky Foto: Jan Handrejch, Právo
Senátoři vrátili poslancům insolvenční zákon. Chtějí možnost oddlužení pro více lidí

„Cílem novely bylo zpřístupnit oddlužení co největšímu počtu dlužníků. Vládní návrh byl dobrý a řešení přinášel. Ve Sněmovně ale prošla populisticky motivovaná změna. Ustanovení vůbec nedává smysl a je potřeba to ze zákona odstranit,” uvedl na plénu Senátu Jiří Dienstbier ml. (ČSSD).

Senát doporučil poslancům tři pozměňovací návrhy. „Jeden snižuje částku, kterou musí být dlužník schopen měsíčně platit. Druhý návrh doplnil definici nepoctivého záměru, což posuzuje soud a třetí řeší třicetiprocentní podmínku úhrady dluhu. Stačí, aby dlužník plnil po dobu pěti let povinnosti, které mu zákon ukládá,” doplnil Dientsbier.

Ten kritizoval především pozměňovací návrhy poslance Patrika Nachera (ANO). Předloha ve sněmovní verzi počítá se dvěma variantami oddlužení, zvyšuje částku, kterou by měl dlužník splácet, a zavádí systém, aby po uplynutí doby oddlužení soud přezkoumával, zda dotyčný splácel dost

ODS: Zákon musí více motivovat

Současnou předlohu nepodpořili ani senátoři ODS. „Podporujeme poskytnutí možnosti lidem, kteří se nacházejí v dluhové pasti, zároveň však nelze pominout práva věřitelů,” uvedl senátor Miloš Vystrčil s tím, že sněmovní návrh to nesplňuje.

„Zákon dostatečně nemotivuje a v jistém smyslu slova ani neodměňuje dlužníky za to, zda a v jaké výši splácejí své dluhy, a bohužel nemotivuje dostatečně ani insolvenční správce, aby dohlíželi na to, aby dlužníci řádně spláceli,” dodal Vystrčil.

První verze oddlužení předpokládá, že lidé splatí věřitelům za tři roky nejméně 60 procent svých dluhů. Vláda původně navrhovala polovinu závazků. Ve druhé variantě by měli uhradit za pět let aspoň 30 procent dlužné částky. Zbytek částky by byl dlužníkům odpuštěn. Pokud by zaplatili méně, o jejich oddlužení by rozhodoval soud.

Druhou změnu, kterou senátoři kritizovali, je zvýšení částky na dva tisíce korun, kterou by člověk musel platit. Bude to podle něj znamenat, že do procesu oddlužení bude chtít vstoupit méně lidí.

Nárůst případů až o 30 procent

„Pokud by bylo schváleno, že je třeba splatit tisíc korun správci a tisíc věřiteli, řada lidí by nemohla do insolvence vstoupit. Byli by to důchodci či invalidní důchodci, kteří na tento limit nedosáhli," kritizoval tuto sněmovní změnu senátor Marek Hilšer.

„Bylo by nelogické, aby dotyčný platil insolvenčního správce a věřiteli neplatili vůbec nic,” hájil změny v Senátu ministr spravedlnosti Kněžínek a dodal, že tak očekává nárůst případů insolvenčních řízení až o 30 procent.

Patrik Nacher pro Novinky uvedl, že nejde primárně o navýšení částky na dva tisíce korun, ale o to, aby stejnou částku dostal věřitel i insolvenční správce. To se podle něj dá udělat ale pouze změnou vyhlášky ministerstva.

„Není možné zákon vykleštit tak, že by se pomohlo dlužníkům na úkor věřitelů. Byl by to potom logický nesmysl, který by uspokojil pouze zprostředkovatele, tedy insolvenčního správce,” řekl Novinkám Nacher.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků