Hlavní obsah

Senát vrátil Sněmovně „Antibabiše“. Chce odložit účinnost zákona

– Praha
Právo, Karolina Brožová

Zákon o střetu zájmů, tzv. Antibabiš, by měl platit až od září 2017, nikoliv už od ledna. Navrhují to alespoň senátoři, kteří Sněmovně zákon vrátili kvůli legislativně-technickým chybám. Odsunutím účinnosti chtějí dát více času ministerstvu spravedlnosti na vytvoření registru majetkových přiznání politiků.

Foto: Petr Horník, Právo

Jednací sál Senátu

Článek

Odložení účinnosti zákona v Senátu podpořilo 64 zákonodárců. Pro normu jako celek hlasovalo 61 senátorů, tři byli proti, pět se zdrželo.

Odložení poskytne více času také firmám vicepremiéra Andreje Babiše (ANO). Ty měly od ledna přijít o nenárokové dotace, investiční pobídky a veřejné zakázky.

K zákonu o střetu zájmů se konala v Senátu podrobná debata. Normu, kterou ve Sněmovně schválili poslanci ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09, ODS a KSČM, vesměs většina senátorů zkritizovala. A to kvůli technickým chybám, které údajně předloha obsahuje.

„Byl bych nejradši, kdybychom pro ten zákon ani nehlasovali. Ale nakonec bude dobře, když to schválíme s pozměňovacími návrhy, a ať si s tím ve Sněmovně dělají, co chtějí,“ poznamenal senátor Radko Martínek (ČSSD).

„Pana Babiše vůbec nelituju, a mimořádně mě baví jeho výlevy v novinách a slzy, které mu tečou po tváři, když mluví o tom, jak je pronásledován. Já bych mu i věřil, kdyby byl desítky let majitelem novin a rozhlasů. Ale v okamžiku, kdy si to koupil, když šel do politiky? Tak to s ním soucit nemám,“ dodal.

Na obranu Babiše, jehož koncernu Agrofert a vydavatelství Mafra se norma týká, vystoupila senátorka Zuzana Baudyšová (ANO). „Jsme-li kolegové a koaliční partneři, měli bychom zachovat elementární vztahy a nečinit si naschvály,“ uvedla s tím, že jí situace připomíná minulý režim, za kterého byli úspěšní lidé pronásledováni. Zákon podle ní schválily strany jako útok na Babiše.

S jejím názorem však nesouhlasil senátor Václav Hampl (nestr.). „To není zákon na jednoho člověka, tady jsou ve frontě další, kteří mají zálusk na podobnou trajektorii,“ podotkl.

Někteří senátoři zákonu vyčítali i obsahové nedostatky, například fakt, že normu lze obcházet. „Je nesporné, že zákonodárci se inspirovali jednáním pana Babiše. Zákon je však obecný a platí pro kohokoliv v budoucnu. Výsledek ve Sněmovně byl na základě velmi křehké dohody a já bych do obsahu nerad zasahoval,“ uvedl předkladatel zákona, ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD).

Ten podpořil legislativně-technický pozměňovací návrh, který Senátu doporučily ke schválení ústavně-právní výbor, mandátový výbor i výbor pro veřejnou správu.

ODS a TOP 09 chce původní verzi

Zákon i se senátním pozměňovacím návrhem nyní projedná Sněmovna. Může schválit buď svou původní verzi, pro kterou zvedlo ruku 135 zákonodárců, nebo verzi senátní.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) s posunutím účinnosti zákona na září souhlasí. „Problém spočívá v tom, že ministerstvo spravedlnosti není schopné včas spustit veřejný registr, kde by měla být zveřejňována prohlášení jednotlivých politiků. Je potřeba hledat technické řešení, jak ten problém zvládnout,“ řekl Právu.

TOP 09 i ODS by však chtěly účinnost zákona nechat na lednu 2017. Šéf občanských demokratů Petr Fiala uvedl, že zvedne ruku pro verzi, kterou schválila Sněmovna. „Rozumím některým argumentům, ale myslím si, že to je zbytečné, že to je řešitelné ty technické otázky, že by to Senát nemusel vracet. ODS bude nadále podporovat verzi, která vzešla ze Sněmovny,“ řekl.

Obavu, že by zákon mohl úplně spadnout ze stolu, nemá. „Většina byla dostatečná. Pokud se ostatní strany budou chovat odpovědně a dostojí tomu, co ve Sněmovně před tím prosazovaly, tak by to mělo znovu projít v té podobě, v jaké to schválila Sněmovna,“ míní Fiala.

Zákon o střetu zájmů podle toho, jak ho schválila Sněmovna, má platit od 1. ledna 2017. Právě od tohoto data jsou všechny firmy, v nichž má člen vlády 25 a více procent, vyřazeny ze soutěží o veřejné zakázky, nebudou dostávat nenárokové dotace ani investiční pobídky. Norma zároveň zakazuje novým členům vlády vlastnit jakýkoliv podíl v domě provozujícím tištěná, rozhlasová nebo televizní média.

Předloha se týká především vicepremiéra, ministra financí a předsedy ANO Andreje Babiše, který vlastní vydavatelství MAFRA a mnohamiliardový koncern Agrofert. Ten by měl kvůli Babišově vládnímu angažmá přijít o zakázky a nenárokové dotace.

Reklama

Výběr článků

Načítám