Hlavní obsah
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) Foto: instagram Aleny Schillerové

Schillerová: Lidé si polepší z daní, mzdy zvedat nebudeme

Mzdy ve veřejném sektoru vzhledem k současné krizi příští rok s výjimkou učitelů neporostou. Právu to řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) s tím, že to však bude lidem kompenzovat zrušení superhrubé mzdy, díky čemuž jim zůstane z výplaty o pět procent víc než dosud.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) Foto: instagram Aleny Schillerové
Schillerová: Lidé si polepší z daní, mzdy zvedat nebudeme

Chcete drtivé většině zaměstnanců snížit daň z příjmu. Víc peněz na výplatnici potěší každého. Nicméně kdo má děti, vnuky, ten se může s ohledem na ně bát dluhové spirály a rozvratu veřejných financí. Proti zrušení superhrubé mzdy se dost důrazně ozvala rozpočtová rada i guvernér ČNB Jiří Rusnok. Oni se pletou?

Ke zrušení superhrubé mzdy jsme se zavázali ve vládním prohlášení, v koaliční smlouvě. Zavázali jsme se, že to zrušíme a dáme sazbu 19 procent. Slabé místo ale bylo, že bychom tak efektivně zvýšili daň OSVČ a museli jim to nějak kompenzovat. Ten návrh jsme pak stáhli a udělali to jinak, dvě sazby 15 a 23 procent. Teď jsme samozřejmě v úplně jiné situaci, je tady nejtěžší krize od 30. let minulého století.

A co nám táhne ekonomický růst? Dva faktory: spotřeba a investice. Dohodli jsme se na těchto dvou sazbách v rámci koalice s tím, že tím chceme podpořit jednoznačně spotřebu. V tuto chvíli potřebujeme pozitivní stimuly do ekonomiky. Pro většinu lidí to bude 15 procent, protože těch zaměstnanců s příjmy nad 140 tisíc korun, kteří nám spadnou do druhého pásma s progresí (23 procent), máme 80 tisíc.

My tím pádem vzbudíme jakési pozitivní očekávání, ekonomika získá výrazný stimul a jsem přesvědčená, že se nám to vrátí v dlouhodobém ekonomickém růstu. Samozřejmě propad to bude, neříkám, že ne, do veřejných rozpočtů propad bude zhruba 70 miliard, na státním rozpočtu se bavíme o 50 miliardách, ale z pohledu krátkodobého, ale i dlouhodobého ekonomického stimulu nám to naopak pomůže překonat tyto těžké roky a nedostane nás to do recese, což se notabene stalo v letech 2008, 2009 a následně 2011 a 2012, kdy se šlo úplně opačnou cestou.

Debatu o zrušení superhrubé mzdy vláda v minulosti několikrát zmrazila právě kvůli dopadům na rozpočet. Teď s tím přicházíte v době, kdy se veřejné finance propadly do stamiliardového schodku. Můžete se ještě vrátit k té kritice z rozpočtové rady?

Bylo to ministerstvo financí, které prosadilo vznik Národní rozpočtové rady, a já jsem za to ráda, i za rozpočtové prognózy, a s velkou pečlivostí se seznamuji s jejich názory, rozhodně je všechny čtu, všechny vnímám, ale ne vždy souhlasím. Nesouhlasím s různými projekcemi odhadů na 50 let. Ekonomika se bude vyvíjet nějakým způsobem a dneska pro to rozdáváme karty. Jsem přesvědčena, že můžeme mít i zrušenou superhrubou mzdu a sazby 15 a 23 procent, jak plánujeme, a můžeme mít z hlediska dlouhodobého horizontu i vyrovnaný státní rozpočet. O tom jsem přesvědčena.

Řada ekonomů by místo nižší daně šla raději cestou snižování odvodů či slevy na poplatníka. O tom jste neuvažovali?

V tuto chvíli ne. Sleva na poplatníka se v podstatě netýká jenom zaměstnanců, týkala by se všech. To znamená, že by to bylo plošné opatření, které nám v tuto chvíli nedávalo úplně smysl. Souhlasím s tím, že zdanění práce je u nás hodně vysoké a určitě by si sociální odvody zasloužily snížení, ale je to obrovská díra do sociálního systému.

Už dneska máme v minusu důchodový systém, po třech letech, kdy byl v plusu, a bude to dotovat státní rozpočet, takže si to v tuto chvíli nemůžeme dovolit. Ale je to na diskusi, a bude to podle mě téma na příští vládu, ne pro tuto, protože máme rok do voleb, a toto bude zásadní reforma. Chtělo by to celou změnu daňového mixu a s tím bude muset přijít příští vláda.

Zrušení superhrubé mzdy sníží příjmy rozpočtu nejméně o 74 miliard i v dalších letech. Jak chcete tu ztrátu časem snižovat? Nabízí se prý například zvyšování majetkových daní. Navrhnete zvýšení daně z nemovitostí?

Je pravda, že majetkové daně jsou u nás jedny z nejnižších a byli jsme za to dlouhodobě kritizováni.

Nicméně je to stoprocentní příjem obce a já se domnívám, že obce by měly mít pravomoc i politickou odpovědnost. Každá obec má jiné podmínky, některá potřebuje udělat novou kanalizaci, druhá potřebuje něco jiného, takže je to na nich, aby to zvážily.

Námi předložený daňový balíček pro příští rok proto posiluje rozhodovací pravomoci místních samospráv v oblasti daně z nemovitých věcí a nově jim umožňuje stanovovat místní koeficient pro jednotlivé části obce. Nyní si mohou obce nastavit místní koeficient pouze jednotně na celém svém území. Daň z nemovitých věcí je stoprocentním příjmem obce, přičemž ty mají právě díky stanovení místního koeficientu možnost zvýšit své příjmy.

A co ještě výraznější zdanění tabáku, alkoholu nebo hazardu?

U cigaret v rámci balíčku, který je už delší dobu ve Sněmovně, navrhujeme zvýšení zdanění o pět procent v následujících třech letech kvůli předvídatelnosti.

Diskutovali jsme to s tabákovými firmami, je to pro ně lepší než skoky. Zvažuji, že zvýšíme navrhovanou sazbu spotřební daně z tabáku ke kouření. Sekundárně s navýšením sazby tabáku ke kouření vzroste i odvozená sazba na zahřívané tabákové produkty.

Dnes se daň na jeden kus zahřívaných tabákových výrobků pohybuje na úrovni méně než čtvrtiny zdanění standardních cigaret. Tím dojde k faktickému přiblížení zdanění zahřívaných tabákových výrobků k výši zdanění cigaret. Toto opatření veřejným rozpočtům v roce 2021 přinese 2,3 miliardy korun, v dalších letech pak 3,1 miliardy ročně.

Zvažujeme také zvýšení daně z hazardních her, konkrétně z 23 na 25 procent u kurzových sázek, totalizátorových her, tombol a turnajů malého rozsahu a z 23 na 30 procent u binga a živé hry Toto navýšení sazeb koresponduje s původním návrhem zdanění hazardních her tak, jak jsme jej navrhovali v loňském daňovém balíčku, respektive vládním návrhu zákona o dani z hazardních her z roku 2015. Nakonec jsem loni totiž nedokázala prosadit původní návrh, který jsme měli připravený. Neprosadil ho ani Andrej Babiš v roce 2016, ani jsem to neprosadila já v roce 2019. Hazardní lobby v této zemi je skutečně silná, v parlamentu zase zafungovala. Neprošlo navrhované navýšení zdanění u kurzových sázek.

Bankovní daň nechcete, názor jste nezměnila?

Ne. Myslím si, že se uprostřed hry nemění podmínky. Do vládního prohlášení jsme si to nedali. Uzavírali jsme tuto koaliční vládu a jedno z pozitiv této krize, a to znovu musím zopakovat, je to, že máme zdravý bankovní sektor a ten nám pomůže podržet financování a likviditu firem.

Přišla byste se zrušením superhrubé mzdy a jednorázovým příspěvkem 5000 korun pro důchodce, i kdyby na podzim a hned potom na jaře nebyly volby? Podle analytiků to zřejmě zaručí vládním stranám vítězství, ale bude to prohrou ekonomiky jako celku a její budoucnosti.

To jednoduše odmítám. Co se týká příspěvku, byla to otázka vyjednávání jednak s premiérem Babišem, jednak následně jednání s vicepremiérem Janem Hamáčkem jako zástupcem koaliční ČSSD. Řeknu vám, proč jsem souhlasila, a budu to opírat o jasné ekonomické důvody, aniž bych do toho tahala politiku.

Připomínám, že jsem navrhla nejnižší částku příspěvku (4000 korun), což je logické, jsem ministryně financí, tak chápete, že určitě nebudu soutěžit například s Janou Maláčovou (ČSSD), která dá víc. Určitě se vždycky budu chovat střízlivě a rozpočtově odpovědně. Příjmy fungují, samozřejmě ne tak jako za konjunktury, ale vyvíjí se to celkem rozumně, tak si myslím, že prostor tady letos pro jednorázový příspěvek je.

Dobře víte, že se každý rok počítají dva spotřební koše. Jeden je pro důchodce, protože struktura výdajů důchodců je jiná než u mladších pracujících lidí. Ti třeba utrácejí víc za naftu a za benzín, když jezdí, ale oni musejí více utrácet za léky a teď po několika letech se poprvé stalo, že spotřební koš pro důchodce je vyšší než běžná inflace. Jednorázovýpříspěvek byl pro mě přijatelnější než závody, které se začaly hrát o výši částky nad valorizaci. Pro mě bylo rozumnější přilepšit důchodcům z letošního rozpočtu, ale příští rok navyšujme pouze o valorizaci, to znamená o částku v průměru 848 korun.

S největší pravděpodobností vstoupím do historie jako ministryně financí s velkým deficitem

S jakým výsledkem skončí letošní rozpočet? Jaký deficit očekáváte?

Samozřejmě že pracuji s prognózami. Částku říkat nebudu, ale už jsem dneska přesvědčená, že to dopadne lépe, než je schválených 500 miliard.

Ještě před rokem jste hájila takřka každou miliardu, teď vláda ochotně vydává desítky miliard na různá opatření. Bez ohledu na jejich užitečnost, neobáváte se, že to ohrozí vaše renomé strážkyně státní kasy?

S největší pravděpodobností vstoupím do historie jako ministryně financí s velkým deficitem, ale v době tak těžké krize, která ze dne na den přišla, na kterou jsme se nemohli připravit. Bylo to jedno z nejtěžších rozhodnutí v mém životě, zvednout zjara ruku pro taková omezení lidských práv i podnikání, osobní svobody. Chtěli jsme ale ochránit zdraví a případně životy lidí. Pro mě by bylo mnohem horší žít s tím, že bychom firmy a občany nechali na holičkách, když už jsme jim zakázali v důsledku pandemie v podstatě podnikat. Poskytli jsme ale kompenzace a pomoc, abychom udrželi například zaměstnanost. Jsou však určitá opatření, kde jsem ani ruku nezvedla, kde jsem třeba měla pocit, že už se to přehnalo v daný okamžik, ale vláda je kolektivní orgán.

Například?

Přiznám se, že to bylo 80 procent ošetřovného. Podnikatelé v regionech si na to stěžovali, že mají nedostatek lidí. Ošetřovné znamenalo, že celá řada firem měla ještě větší problémy, kdo by dělal na zakázkách.

Budete tlačit na úspory v resortech?

Ano, určitě. Už jenom teď při sestavování rozpočtu jsem jasně vyslala signál svým vládním kolegům, že budu chtít zásadním způsobem škrtat v provozních výdajích ministerstev. Nenajdu tam desítky miliard, to je nemyslitelné, ale najdu tam jednotky miliard. Tak jako každý rok, letos nevyjímaje, budu ještě přísnější.

Co platy státních zaměstnanců? Porostou dál?

Neumím si to představit. Budu chtít tlačit na to, abychom růst mezd kompenzovali zrušením superhrubé mzdy, to je sedm procent hrubého, pět procent čistého. Myslím si, že v době krize to je ve veřejném sektoru dostatečné. Musíme vnímat i to, že nemůžeme pokračovat v rozevírání nůžek mezi veřejným a soukromým sektorem, protože očekáváme minimálně stagnaci růstu průměrné mzdy, jestli ne mírný pokles. To ovšem neplatí v případě učitelů. Těm jsme slíbili průměrný plat 45 tisíc korun v roce 2021 a to dodržíme.

Jaká opatření by tedy měla kompenzovat schodek deficitu chronicky nafouklý zrušením superhrubé daně?

Rozhodně nebudeme v tuto chvíli plošně zvedat daně, v době, kdy se firmy vzpamatovávají a budou vzpamatovávat z takovéto těžké krize, kdy možná budou některé z nich bojovat i o holou existenci, kdy občané naopak potřebují stimulovat. Stimulujeme ekonomiku spotřebně, ale i investičně. Vezměte si, že poslední novelou jsme navýšili investice zhruba na 200 miliard, dali jsme 13,4 miliardy do kompenzačního bonusu obcím, 35 miliard jsme dali do dotačních programů.

Počítáme, že bychom někdy v roce 2028 mohli být zhruba na číslech, na kterých jsme byli před pandemií.

Kdy bude mít Česko zase vyrovnaný rozpočet?

Nastavili jsme to do novely zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, kterou parlament schválil před prázdninami. Tam jsme nastavili plán konsolidace na sedm let. Němci ho mají asi na dvacet let, pokud si dobře vzpomínám. Počítáme, že bychom někdy v roce 2028 mohli být zhruba na číslech, na kterých jsme byli před pandemií.

Opozice chce ve čtvrtek na mimořádné schůzi Sněmovny prosadit prodloužení odpuštění odvodů pro živnostníky a malé firmy, podporu pro živou kulturu i zvýšení důchodů za vychované děti. Jak se k těmto návrhům postavíte?

Díky vládním opatřením jsme již reálně poskytli na mimořádné pomoci ekonomice přes 180 miliard korun a další miliardy přibývají každým týdnem tak, jak se čerpá z jednotlivých vládních programů. Předhánět se nyní, navíc v době, kdy již ekonomika není zavřená, v tom, kdo přijde se štědřejším plošným opatřením, je velmi krátkozraké. Návrhy samozřejmě jako vždy velmi podrobně zhodnotíme právě v kontextu těch opatření, která již běží. Jsem ale velmi skeptická.

Opozice vládu v minulosti kritizovala i za EET. Ta se letos na tři čtvrtě roku zastavila. Máte nějaký odhad, jak se to odrazilo ve výběru daní?

Myslím si, že to budou jednotky miliard, protože propad byl i z jiných důvodů. Každopádně počítám s tím, že od 1. ledna 2021 EET spustíme a bude se to týkat všech.

Takže žádné výjimky?

S EET už nebudeme hýbat. Jsem přesvědčena, že už nevypneme ekonomiku, nemůžeme si to dovolit.

Podpoříte snížení spotřební daně z nafty alespoň o korunu na litr? Prý to s vámi už vyjednal ministr Havlíček. Zlevní to naftu u čerpacích stanic? U benzínu se daň nesníží?

Navrhnu korunu u nafty, to snížení znamená výpadek 4,5 miliardy. Korunu snížení podpořím, víc ne. Důvodem je zvýšení konkurenceschopnosti našich dopravců z hlediska okolních zemí, třeba v Polsku je daň nižší. Motoristé to pocítí u čerpacích stanic, když nafta zlevní o korunu, to je asi 3,7 procenta ze současné ceny. U benzínu o tom zatím neuvažujeme.

Na závěr trochu kultury. Nedávno jste zaujala svěžím literárním dílkem, básničkou na sociálních sítích. Můžeme se těšit na další?

Když budu mít hezkou fotku, ke které se to bude hodit, budu mít čas, jako jsem měla na cestě z Brna do Prahy, a budu mít slinu, tak proč ne.

Píšete už dlouho?

Vždycky mě bavil sloh a tyto věci a jako holka jsem si psala do šuplíku. Byly to spíše hloupé, naivní básničky mladé puberťačky. Pak jsem to na léta odložila, protože jsem byla mladá matka, studentka vysoké školy, pořád jsem měla spoustu jiných starostí, ale mám hrozně vřelý vztah k poezii. Mám ji ráda.

Kdo jsou vaši oblíbení básníci?

Jsou to hlavně čeští básníci. Mám ráda Jaroslava Vrchlického, Františka Hrubína. Jejich básně miluji. Hrozně ráda mám brněnského autora Oldřicha Mikuláška. Toho jsem v mládí poznala i osobně. Moc jsem ho měla ráda, například sbírku Divoké kačeny.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků