Hlavní obsah
Velvyslanec Francie v Česku Ronald Galharague Foto: Jan Handrejch, Právo

S koronavirem se budeme muset naučit žít, říká francouzský velvyslanec

Alespoň po nějakou dobu se budeme muset naučit s koronavirem žít, řekl v rozhovoru pro Právo velvyslanec Francie v Česku Ronald Galharague. Podle něj je důležité nalézt rovnováhu mezi opatřeními proti nákaze a ekonomikou, u níž se musíme snažit, aby fungovala.

Velvyslanec Francie v Česku Ronald Galharague Foto: Jan Handrejch, Právo
S koronavirem se budeme muset naučit žít, říká francouzský velvyslanec

V Česku jste jako velvyslanec Francie prožil několik let. Na co budete vzpomínat nejraději?

Moje mise trvala tři a půl roku. Uběhlo to velmi rychle. Během této doby byly vztahy mezi Francií a ČR velmi hluboké, intenzivní. Zmíním např. návštěvu pana premiéra ve Francii nebo návštěvu francouzského prezidenta tady v Praze.

Dlouho budu vzpomínat zejména na Prahu jako na krásné město – nemohu tu nezmínit barokní architekturu, pražské zahrady – a obecně na krajinu v České republice. Opravdu jsem se toho hodně naučil, ať už jde o český jazyk, českou literaturu, nebo historii. Pro mne to byla velice obohacující zkušenost.

Francie je „světový rekordman“ v podílu atomu na výrobě elektřiny. Nyní se však vaše země snaží tento podíl omezit. Daří se jí nahrazovat jádro zelenou energií?

V jednu chvíli byl podíl jaderných zdrojů ve Francii až na 75 procentech výroby elektřiny. Nyní je naším cílem zvyšovat podíl zelených zdrojů – větru, slunce, ale také moře a mořských turbín, jež také vyrábějí elektřinu. Naším současným cílem je zachovat 50 procent zdrojů jaderných a zbytek bychom měli rádi postupně v obnovitelných zdrojích. Zmíním tu francouzský plán obnovy ve výši 100 miliard eur, z čehož 40 miliard poskytne EU. Velká část tohoto plánu je zaměřena právě na to, aby se zvýšil podíl obnovitelných zdrojů.

Francie zažívá druhou vlnu koronavirové pandemie. Je pro to nějaký specifický důvod, nebo myslíte, že je to součást širšího trendu?

Je ještě mnoho věcí, které vědci o tom viru nevědí včetně toho, jak se virus šíří. Tzn., že si ani nejsem jist, zda jde o druhou vlnu, nebo zda pokračujeme v té první vlně. Pravda je, že počet případů koronaviru stoupá ve Francii, Česku i v dalších zemích.

Velice pravděpodobně se budeme muset naučit žít s virem, alespoň po nějakou dobu. Znamená to, že se budeme muset naučit najít rovnováhu mezi opatřeními proti nákaze a ekonomikou, u níž se musíme snažit, aby fungovala. A to není nijak lehké.

Jak se v souvislosti s pandemií dívá vaše země na zavírání hranic v případě nárůstu případů nákazy? Jak by se tu mělo postupovat?

Myslím, že EU musí být považována za jeden celek, protože tu máme jeden celek, nepřetržitý pohyb zboží a osob. Myslím, že členské státy by měly sladit opatření uvnitř Unie, na vnitřních hranicích. Není to jednoduché, protože situace v jednotlivých zemích je jiná. Ale existují opatření, jež přijmout můžeme, např. vzájemné uznávání testů prováděných v jednotlivých zemích nebo stejné zásady při přechodu hranic.

Na druhé straně bychom se měli vyvarovat jednostranných a nesladěných opatření, která budou mít negativní dopad na život občanů a nebudou mít pozitivní dopad na ekonomiku.

Francie používá k hodnocení situace v regionech tzv. semafor. V čem se liší od českého?

Francie má podobný systém jako ČR: je to také systém krajový a rozhoduje se podle toho, jak se tam ten koronavirus šíří. Asi nejzásadnější rozdíl tkví v tom, že Francie má prefekty, zástupce vlády, zástupce všech ústředních orgánů na úrovni regionů. Právě tito prefekti jsou ve spolupráci se starosty zodpovědní za přijímání opatření na úrovni regionů.

Probíhají jednání o budoucích vztazích s Británií. Není vůbec jisté, že se dosáhne dohody. Jak je Francie připravena na nedohodu? Jaký by to mělo na ni dopad?

Dali bychom přednost tomu, aby dohoda mezi EU a Británií byla. Přejeme si, aby se britská vláda snažila najít dohodu s ohledem a respektem k brexitové dohodě, která už byla mezi ní a Unií uzavřena. Francie se ale připravuje i na možnost, že k dohodě nedojde. V prvé řadě se jedná o posílení celních úřadů, o opatření, která umožní pohyb zboží a osob, a dále jsou to ekonomická opatření pro ty oblasti ekonomiky, které budou trpět tím, že Británie opustí Unii.

Unii už řadu let rozděluje otázka přístupu k migraci, zejména té nelegální. Jádrem sporu jsou povinné kvóty na migranty. Má Francie pocit, že jejich zavedení by problém s migrací nějak řešilo?

Francie, stejně jako ČR, dospěla k názoru, že povinné kvóty nejsou dobrou metodou pro řešení migrační otázky. Je zde ale několik dalších aspektů. Je třeba řešit příčiny migrace. Na tom je myslím poměrně velká shoda. Dokazuje to i fakt, že společně působíme v zemích, jež jsou zdrojem migrace.

Druhým aspektem je to, jak se postavíme k migrantům, kteří vkročili na území Unie. Francie je toho názoru, že země na vnějších hranicích EU mají určitou zodpovědnost, ale ta by měla být podpořena vlnou solidarity ostatních členských států EU. Solidarity, která je povinná ve svých zásadách, ale pružná ve svých modalitách.

Jak by taková solidarita měla vypadat?

Může se projevovat různými způsoby. V této souvislosti bych rád vyzvedl rozhodnutí české vlády, která věnovala 100 tisíc eur na pomoc Řecku, aby se mohli postarat o osoby, které byly po nedávném požáru vyhnány z uprchlického tábora na Lesbu.

Třetím aspektem je azyl. V současnosti mají jednotlivé členské státy svou vlastní azylovou politiku, což stojí u zrodu tzv. vnitřní migrace, kdy žadatelé jsou v jedné zemi odmítnuti, a tak zkoušejí štěstí jinde. Myslíme si, že členské státy by měly sjednotit kritéria pro azyl. Vedlo by to k tomu, že když by v jednom státě byl azyl zamítnut, mělo by to vést k tomu, že už nikde jinde v žádné evropské zemi ten žadatel nedostane azyl a měl by se vrátit do země, odkud přišel.

Británie obviňuje Francii, že migrantům na svém území nebrání v plavbě přes průliv La Manche a že její námořnictvo fakticky eskortuje čluny s migranty k britským vodám.

Myslím si, že tato tvrzení nejsou založena na pravdě.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků