Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Přípustné, či nikoliv? Nejvyšší soud rozhodne o využívání odposlechů

Trestní kolegium Nejvyššího soudu by mohlo v polovině prosince posunout dlouholetý spor o využití prostorových odposlechů. Soudci budou řešit, zda zařadí do sbírky důležitých judikátů dva rozsudky z letošního roku, podle kterých lze policejní nahrávky použít jako důkaz, i když byly pořízeny při prověřování jiné kauzy.

Ilustrační foto Foto: Ondřej Kořínek, Novinky
Přípustné, či nikoliv? Nejvyšší soud rozhodne o využívání odposlechů

Rozhodovací praxe soudů se dosud liší. Některé záznamy z jiných trestních věcí v soudní síni přehrát odmítají, jiné je naopak povolí. Nejvyšší soud by tak mohl různé názory sjednotit. Rozhodnutí kolegia složeného z dvaadvaceti trestních soudců by podle informací Práva mohlo padnout 16. prosince.

Soudci se budou zabývat dvěma letošními verdikty různých soudních senátů NS, které vyjádřily názor, jenž do té doby na nejvyšší justiční úrovni zřejmě nepadl: že lze použít nahrávky pořízené v soukromí odposlouchávaného jako důkaz v trestní věci, i když původně policisté hledali důkazy kvůli úplně něčemu jinému.

Pokud by s tím souhlasila nadpoloviční většina soudců kolegia, byly by oba verdikty zveřejněny v tzv. Zelené sbírce soudních stanovisek a rozhodnutí Nejvyššího soudu.

„Znamenalo by to, že trestní kolegium Nejvyššího soudu za takovým rozhodnutím stojí a považuje jej za zásadní judikát, podle kterého by se mělo postupovat v obdobných případech,“ sdělil Právu mluvčí NS Petr Tomíček.

Je potřeba, aby se soudní praxe sjednotila, ať tím, nebo oním směrem.

Na možné rozhodnutí čekají státní zástupci i advokáti. Rozdílná praxe soudů totiž komplikuje práci oběma stranám, které v soudních sporech stojí proti sobě. „Je potřeba, aby se soudní praxe sjednotila, ať tím, nebo oním směrem. Není možné žalovat zejména složité rozsáhlé kauzy, opírat se tam o důkazy, které byly pořízeny, aby se pak soudy nemohly shodnout, zda jsou, nebo nejsou použitelné,“ řekl Právu prezident Unie státních zástupců Jan Lata.

Problém je v trestním řádu

Podle Laty je ale hlavní problém v zastaralém trestním řádu, který mimo jiné upravuje podmínky pro použití prostorových odposlechů. Považuje ho za nepřehledný a mnohdy také za matoucí nebo nejasný.

„Obávám se, že ani Nejvyšší soud kvalitní sjednocovací činností nemůže tento nedostatek nahradit. Je zapotřebí, aby vznikl trestní řád nový, a to je běh na velmi dlouhou trať,“ podotkl Lata.

Podobně se na věc dívá také advokát Lukáš Duffek z kanceláře Rowan Legal, podle kterého podrobná právní úprava prostorových odposlechů v trestním řádu chybí, což je zásadní problém.

Z nejznámějších kauz poslední doby se vedly spory třeba o prostorové odposlechy z pražského hotelu Ventana, na kterých hovoří lobbista Ivo Rittig s advokáty. Nahrávky vznikly při prověřování skutků někdejšího náměstka pražského vrchního státního zastupitelství Libora Grygárka a na základě takto získaných informací se rozjely další kauzy, v nichž Grygárek vůbec nefiguroval. Šlo třeba o kauzu pražských jízdenek nebo o vyzrazení zprávy BIS, v níž figurovala bývalá ředitelka kabinetu premiéra Jana Nečasová.

A u soudů se pak v těchto kauzách vedly spory, zda odposlechy přehrát, nebo nikoliv. Situace nakonec dopadla tak, že v původních procesech přehrány nebyly. Záznamy v soudních síních zazněly pokaždé až při opakovaných líčeních, když případy vrátily na začátek odvolací soudy.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků