Dalším blackoutům v EU zabrání jen investice v desítkách bilionů

„Byl to budíček. Ukázal, že je urgentně potřeba modernizovat a posílit evropské energetické sítě,“ uvedl generální tajemník organizace Eurelectric Kristian Ruby.

Přenosové sítě v Unii byly podle Reuters vystavěny v minulém století a polovina vedení je přes čtyřicet let stará. Růst výroby z obnovitelných zdrojů a sílící poptávka po elektřině ze strany datových center a elektromobilů vyžadují modernizaci sítí a digitální ochranu před kybernetickými útoky.

Zatímco celosvětové investice do obnovitelných zdrojů se od roku 2010 téměř zdvojnásobily, investice do přenosových soustav zůstaly téměř beze změn na úrovni 300 miliard dolarů (6,6 bilionu korun) ročně. Tato částka se do roku 2030 musí podle Mezinárodní agentury pro energii zdvojnásobit.

Podle španělského provozovatele sítě Red Electrica k událostem z minulého pondělí vedlo mimo jiné urychlení výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů po napadení Ukrajiny Ruskem v roce 2022 a následném přerušení nebo omezení dodávek ropy a zemního plynu. To zaměřilo úsilí EU na snížení závislosti na fosilních palivech.

Jejich podíl na energetickém mixu Unie vzrostl ze 34 procent v roce 2019 až na 47 procent loni. V samotném Španělsku to v roce 2024 bylo 56 procent. Výstavba fotovoltaik a větrných elektráren probíhá rychleji než budování přenosových sítí, které může zabrat přes deset let. To je velmi komplexní a vyžaduje velké investice. Evropská komise odhaduje, že do přenosových sítí bude do roku 2050 nutné investovat 2 až 2,3 bilionu eur (50 až 57 bilionů korun). Loni evropské společnosti navýšily tyto investice na 80 milionů eur z 50 až 70 milionů v předcházejících letech a postupně se bude muset investovat až 100 miliard (2,5 bilionu Kč) ročně.

Síť ve Španělsku a Portugalsku má navíc jen omezené propojení se zahraničím, odkud mohla v případě problémů přijít pomoc. Propojenost Španělska dosahuje pouze pěti procent, zatímco Evropská komise ji chce napříč členskými státy do roku 2030 zvýšit na 15 procent. Znamenalo by to, že každá země by měla být schopna dovézt alespoň 15 procent své výrobní kapacity ze zahraničí od svých sousedů. Red Electrica minulý týden oznámila, že posílí propojení s Francií.

S rostoucím významem fotovoltaik a větrných elektráren rovněž narůstá nutnost záložních zdrojů. Zatímco solární a větrné elektrárny vyrábějí stejnosměrný proud, tradiční plynové, uhelné nebo jaderné elektrárny střídavý proud. Jednosměrný proud se převádí na střídavý na standardní frekvenci 50 Hz. Pokud poklesne výroba, síť potřebuje záložní zdroje střídavého proudu. Při poklesu frekvence podle Reuters automatické bezpečnostní mechanismy odpojí část výrobních kapacit a pokud je odpojeno příliš mnoho výroben najednou, dojde k blackoutu.

Španělsko se chystá do roku 2035 ukončit výrobu elektřiny ve svých sedmi jaderných blocích, což podle tamějších zástupců energetických společností bude znamenat riziko výpadku dodávek.

V Evropě jsou nyní bateriová úložiště o kapacitě 10,8 gigawattu, do roku 2030 to má být pětinásobek. Je to ale mnohem méně než potřebných až 200 GW.