Hlavní obsah

Premiéři V4 a Rakouska jednali v Praze o energetice i migraci

V Praze ve čtvrtek jednali premiéři zemí visegrádské čtyřky (V4), tedy ČR, Slovenska, Polska a Maďarska, k nimž se připojil i rakouský kancléř. Tématy byly třeba klimatická politika EU nebo energetika, kde se postoje a představy V4 a Rakouska mnohdy výrazně liší.

Premiéři V4 a Rakouska jednali v Praze o energetice i migraci

Schůzka se konala v budově Národního muzea v Praze. Český premiér Andrej Babiš (ANO) nejdříve před devátou ráno přivítal polského premiéra Mateusze Morawieckého, maďarského premiéra Viktora Orbána a slovenského premiéra Petera Pellegriniho.

Zhruba po hodině se k nim pak připojil rakouský kancléř Sebastian Kurz. Vrcholný představitel Rakouska dorazil na summit V4 poprvé od června 2018.

Babiš na úvod tiskové konference ocenil účast rakouského kancléře na setkání a zmínil i klíčová témata, o nichž země jednaly. Šéfové vlád hovořili o mimo jiné o potřebě bojovat s nelegální migrací či o nutnosti snížit byrokracii unijních institucí.

Sporná energetika

K unijnímu odklonu od uhlí, kvůli němuž by měla ČR získat téměř 15 miliard korun, Babiš řekl, že jde o věc dohody.

„Mohli jsme čekat víc, ale je to výsledek jednání. Byli bychom radši, kdyby to bylo víc, ale 14,7 miliardy jsou peníze, které regionům určitě pomůžou,“ uvedl Babiš.

Kurz zdůraznil, že pro jeho zemi je důležité, aby odklon od uhelné energetiky, respektive kompenzace, které hodlá EU poskytovat, nebyly využity na jadernou energii. Tu v rámci energetického mixu hodlají nadále využívat země V4.

Rakouský kancléř Sebastian Kurz s premiérem Andrejem Babišem (ANO). V pozadí maďarský premiér Viktor Orbán.

Foto: David W Cerny, Reuters

Kurz připustil, že země mají v této oblasti rozdílné názory. Podle něj by kompenzace měly být využívány na obnovitelné zdroje.

Slovenský premiér Pellegrini poukázal na přílišnou samoregulaci, která členským zemím EU svazuje ruce zejména při stavbě velkých infrastrukturních dopravních projektů.

Schůzka se konala v den výročí sebeupálení studenta Jana Palacha, jehož památku si politici u muzea připomněli. Palach se zapálil před 51 lety právě u Národního muzea – šlo o protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy a proti apatii ve společnosti.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků