Článek
Ačkoli v BBC loni 14. března, v den, kdy Senát schválil její nominaci, hovořila o své podjatosti v dané věci, v plénu ÚS 18. června pak hlasovala pro zrušení části zákona. Wagnerová ale Holečkovo tvrzení o svém nepoctivém chování odmítá a rezignovat nehodlá.
Podjatá či nepodjatá
Wagnerová řekla v rozhovoru pro BBC: "Já sama sebe prohlásím podjatou ve vztahu k tomu zákonu, právě proto, že jsem se k té věci už jednoznačně a velmi jednoznačně vyjadřovala a vyloučím sama sebe z hlasování o tomto zákonu." V pondělním rozhovoru s Právem Wagnerová přiznala, že její tehdejší vyjádření bylo upřímné a skutečně se v tu chvíli cítila podjatá.
"Řekla jsem to jako předsedkyně Nejvyššího soudu, která ještě pár dnů před tím měla konflikty s tehdejším ministrem spravedlnosti Jaroslavem Burešem, který zákon prosazoval. A ve mně tkvěly tyto bezprostřední zážitky," uvedla Wagnerová.
Podle jejích slov se uvedeným prohlášením v BBC již po jejím jmenování ústavní soudkyní zabývalo organizační plénum ÚS při předprojednávání Havlovy stížnosti. A její kolegové prý dospěli k závěru, že podjatá není.
"Plénum tehdy řeklo, že dneska jsem v jiné pozici, že už nemám žádný vztah k ministrovi spravedlnosti, který nota bene ani není účastníkem tohoto řízení. Dokonce jsem plénu nabízela, že podám námitku o své podjatosti, aby o ní rozhodli, a oni říkali ne, to není třeba, nedělej to," řekla Právu Wagnerová. Jak dodala, ona sama pak při rozmýšlení celé věci dospěla k závěru, že už podjatá není.
Stěžoval si i Ivan Langer
To pak veřejně prohlásila i během projednávání stížnosti vloni v červnu, kdy ji i další dva ústavní soudce obvinil z podjatosti místopředseda sněmovny Ivan Langer (ODS), který tenkrát zákon před ÚS hájil.
Langer tehdy uvedl, že soudci Vojtěch Cepl, Eliška Wagnerová a František Duchoň jsou v kauze podjatí, protože v roce 2001 diskutovali na téma tohoto zákona v Senátu. Po víc než hodinovém jednání pléna však Miloš Holeček, tehdejší místopředseda ÚS, uvedl, že nediskutovali k zákonu, ale jen o tvorbě právních norem. "Diskuse se nesla v duchu obecné rozpravy a takováto veřejná prezentace názorů nezakládá podmínky pro podjatost," hájil tehdy své kolegy včetně Wagnerové Holeček.
Klaus Holečkův dopis studuje
Jak Holeček v pondělí Právu řekl, o vyjádření Wagnerové v BBC se ale dověděl teprve 9. července, a proto zareagoval až nyní. Uvedl, že dopis Wagnerové odeslal 11. července a na vědomí ho poslal prezidentu republiky a předsedům obou parlamentních komor. Tyto instituce totiž byly účastníky řízení při posuzování Havlova podání ve věci zmíněné normy.
"Ten postup, že s tím nebylo nejdříve seznámeno plénum ani já, ten mi opravdu vyráží dech. Já to nevnímám jenom jako jakýsi útok na mě, ale vnímám to jako silné oslabení celé instituce," prohlásila Wagnerová. Jak dodala, případ studují její kolegové, kteří by k němu měli zaujmout společné stanovisko.
"Pan prezident v pondělí obdržel dopis soudce Holečka, v tuto chvíli se s ním a celou kauzou seznamuje," sdělil Právu ředitel tiskového odboru Hradu Petr Hájek.