Hlavní obsah
Vodní nádrž Švihov Foto: Novinky

Pitnou vodu má zákon nadřadit všemu

Pitná voda pro hromadné zásobování obyvatelstva je veřejným zájmem číslo jedna a má být novým ústavním zákonem nadřazená nad jiné zájmy, například v dopravě nebo energetice. Shodli se na tom ministři zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) a životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Vodní nádrž Švihov Foto: Novinky
Pitnou vodu má zákon nadřadit všemu

Stalo se tak v týdnu v rámci už čtvrtého diskusního stolu, u kterého se sešli odborníci na vodu a krajinu, právníci z Legislativní rady vlády i zástupci dalších stran.

Podle Brabce jde o naléhavý problém. „Letošní rok bude podle všeho opět velmi suchý a jen tak se to nezmění. Vždy existují různé veřejné zájmy, které se musí při rozhodování o realizaci toho či onoho buď upřednostnit, nebo upozadit. My chceme, aby zdroje pitné vody pro hromadné zásobování obyvatelstva byly tím nejvíce prioritním veřejným zájmem, nad nímž už jiný není,“ řekl ministr Právu.

Jedním z principů má být výhradní státní a samosprávní kontrola nad zmíněnými vodními zdroji. Jde spíše o garantování současného stavu i do budoucna. Jak totiž Právu potvrdil mluvčí resortu zemědělství Vojtěch Bílý, soukromé subjekty v současnosti nevlastní žádné významné zdroje určené pro hromadné zásobování obyvatel pitnou vodou.

Těžba má ustoupit

„Jiný stav je však u vodárenské infastruktury, tedy vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu, kde existuje i soukromé vlastnictví. Záměrem je zde do budoucna, avšak nikoliv retroaktivně, zabránit možnosti prodeje státní či municipální infrastruktury soukromým subjektům nebo i developerské budování této infrastruktury se záměrem budoucího vlastnictví,“ upřesnil Bílý.

Právníci mají nyní zanalyzovat, jakých veřejných zájmů by se nový zákon mohl dotknout. Podle Brabce jde například o dopravu či energetickou bezpečnost. „Příklad: bude se rozhodovat o štěrkovně, ale musela by ustoupit zdroji pitné vody. V takovém případě by voda měla rovnou přednost,“ dovysvětlil Toman. Brabec původně uvažoval o tom, že zákonná ochrana vody by byla obsažena přímo v Ústavě. Nakonec se oba ministři shodli na samostatném zákoně, který by měl mít devět základních pasáží.

Podle Tomana je potřeba získat drtivou většinu napříč politickým spektrem, aby byl zamýšlený zákon schválen. K přijetí ústavního zákona jsou potřeba tři pětiny hlasů, a to jak ve Sněmovně, tak v Senátu.

Zatím není jasné, zda bude návrh zákona předložen jako vládní, nebo poslanecký. Experti, kteří se účastnili středečního zasedání, mají své připomínky předložit do konce tohoto měsíce. Po jejich vypořádání chtějí Toman s Brabcem s návrhem seznámit všechny parlamentní kluby, aby si zajistili potřebnou podporu.

Norma by měla být podle jejich představ schválena ještě letos. Strany jsou ochotné naslouchat, ostatně ústavní ochranu vody prosazují od loňska už lidovci a návrhů k ochraně vody je vůbec více.

„Návrh ještě není finální, takže nedokážu odpovědět, zda jej podpoříme,“ odpověděl na dotaz Práva místopředseda pirátů Radek Holomčík. Problém podle něj není ani tak ve stavu současné zákonné ochrany vody, ale v tom, že legislativa není dodržována. „Typickou ukázkou je kauza povolování povrchové těžby štěrkopísku pár set metrů od 5. největšího vodního zdroje v ČR nedaleko obce Uherský Ostroh,“ poznamenal Holomčík.

Anketa
Souhlasíte s nadřazením pitné vody v rámci veřejných zájmů?
Ano
95.6 %
Ne
4.4 %
Celkem hlasovalo 2889 čtenářů.
yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků