Hlavní obsah

Okamura i KSČM jsou proti misím, vláda bude muset požádat pravici

Právo, Oldřich Danda

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Armáda chce příští rok posílit vojenské mise v Afghánistánu a v Iráku o 150 vojáků. Nová menšinová vláda Andreje Babiše ale bude muset pro vyslání získat 101 poslanců a nebude moci počítat s hlasy poslanců KSČM a SPD Tomia Okamury. Ti jsou programově proti vysílání vojáků do ciziny.

Foto: Oldřich Danda, Právo

Na archivním snímku čeští vojáci na základně v afghánské provincii Wardak.

Článek

Budoucí ministryně obrany Karla Šlechtová (za ANO) tak bude muset vyrazit do pravicových klubů žádat o podporu. Neměla by ale narazit na větší potíže. Pravicové strany totiž mise NATO podporují ze zásady.

„Když vláda bude navrhovat něco rozumného jako posílení misí, tak nebudu proti,“ řekl Právu člen branného výboru Karel Schwarzenberg (TOP 09).

Čerstvá šéfka branného výboru Jana Černochová (ODS) nevidí problém v posílení mise v Afghánistánu. Tam je nyní okolo 250 vojáků, kteří mají schválený program na celý rok 2018. Armáda by chtěla do Kábulu a na základnu Bagrám poslat dalších padesát příslušníků.

V těchto věcech, stejně jako ve vztahu k NATO, z naší strany není žádná tolerance
Alexander Černý (KSČM)

Jasno podle Černochové není ještě u nové mise do Iráku. V této arabské zemi je padesátka leteckých instruktorů a techniků, kteří cvičí irácké piloty českých bitevníků L-159. Nově by tam měla vyrazit další stovka českých vojáků. Spekuluje se, že by to měli být příslušníci speciálních sil.

„U současných misí problém mít asi nebudeme. Ale také bude záležet na tom, jak se skrytá vládní koalice bude chovat. Pokud bude probíhat nějaké válcování, tak jen těžko budu přesvědčovat kolegy na našem klubu, abychom nahradili něčí hlasy,“ řekla Právu Černochová.

Komunisté nabídli Babišovi, že jeho menšinovou vládu budou tolerovat. V případě misí ale nepůjdou proti svým zásadám. „V těchto věcech, stejně jako ve vztahu k NATO, z naší strany není žádná tolerance,“ řekl Právu člen branného výboru Alexander Černý (KSČM).

SPD: Pro vojáky chceme referenda

Šéf SPD Okamura uvedl pro Právo , že nepodpoří žádnou misi, která nemá mandát OSN nebo Rady bezpečnosti. „Jsme dlouhodobými kritiky zahraničních intervencí pod hlavičkou NATO,“ sdělil. Podle něj chtějí prosadit takový zákon o referendu, aby o vyslání vojáků mohli rozhodovat lidé v plebiscitu.

Nyní je asi pět set českých vojáků v deseti zahraničních misích, největší kontingent je v Afghánistánu s 250 vojáky. Na provoz této mise armáda počítá příští rok s 1,47 miliardy korun. Padesátka vojáků je v africkém Mali, jejich přítomnost tam bude stát okolo 47 miliónů. Celkově má armáda na tyto mise připraveno 1,74 miliardy korun.

Nově by měli čeští vojáci vyrazit do Pobaltí. NATO se totiž rozhodlo v reakci na situaci na Ukrajině vyslat do Polska a tří pobaltských republik čtyři mnohonárodní prapory o síle až 1200 vojáků v každé zemi. Česká armáda by měla už v lednu vyslat 290 vojáků. Ti by měli v Litvě sloužit až do ledna 2019. Celá mise bude stát 360 miliónů korun.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám