Hlavní obsah

Odškodné za covid žádají tisíce lidí. Nejvíc zdravotníci

O odškodnění za to, že se na pracovišti nakazili covidem, žádá stále více lidí. Proti loňsku, kdy šlo nanejvýš o stovky žadatelů, jsou jich letos už tisíce. Vyplývá to z vyjádření víc než poloviny odborných středisek (zpravidla velkých nemocnic), která mají agendu na starosti.

Foto: Miroslav Chaloupka, ČTK

Ilustrační foto

Článek

Ve většině případů jde o zdravotní sestry, lékaře nebo pracovníky v sociálních službách. To je případ i paní Renaty, která pracuje v jednom ze sociálních zařízení v Praze 6 a začátkem roku si odsud domů přinesla koronavirus.

„Určitě v práci“

„Určitě to bylo v práci. Vím přesně, od koho jsem se nakazila,“ řekla Právu s tím, že průběh nemoci rozhodně nebyl lehký. Ztráta čichu, chuti, extrémní únava, kašel nebo bolest kůže a celého těla.

Češi budou ve Slovinsku nově potřebovat test či očkování i při průjezdu zemí

Koronavirus

„Následky po covidu jsou ale ještě horší. Dost mi popadaly vlasy, s chutí a čichem bojuju do dneška a měla jsem hypertenzní kolaps, což souviselo s velkou zátěží na srdce,“ popsala Právu paní Renata, která nechtěla uvádět celé jméno.

Čeká polovina žadatelů

Do podobné situace se dostaly tisíce pracovníků v různých oborech. Především ale zdravotníci a pracovníci v sociálních zařízeních.

Proti loňským 150 uznaným žádostem, které se zpravidla týkaly loňské první vlny covidu, jich je letos v Národním registru nemocí z povolání už 1679. A další tisíce čekají na vyřízení.

„Takto vysoké číslo zásadně změní strukturu obvyklých příčin nemocí z povolání známou z minulých let. Covid-19 se stane v tomto roce nejčastější příčinou uznaných nemocí z povolání,“ řekla mluvčí Státního zdravotního ústavu Štěpánka Čechová.

Epidemie v ČR a sousedních zemích: Nejhorší Rakousko, nejlepší Polsko

Koronavirus

Mimořádný zájem potvrzuje i mluvčí moravskoslezské krajské hygienické stanice Aleš Kotrla.

Zatímco před pandemií řešili tamní hygienici každoročně 550 až 600 žádostí, letos jich mají už 1212. Většina se týkala právě infekční nemoci, mezi které se covid-19 od loňska řadí.

„Z výše uvedených čísel vidíme již ke konci července roku 2021 extrémní nárůst počtu žádostí o šetření suspenzivní nemoci z povolání, jedná se o dvojnásobek,“ doplnil Kotrla.

Musí doložit pracovní neschopnost

Úkolem hygieniků je prověřit, zda k nákaze mohlo skutečně dojít na pracovišti. V celém administrativním řetězci je to ovšem až jedna z posledních fází.

Ti, kteří prodělali covid, musí prvotně doložit, že byli v pracovní neschopnosti, měli pozitivní test na covid, onemocnění bylo se zjevnými příznaky a předat musí příslušnému odbornému středisku i zprávu od lékaře.

Středisko žádost posoudí a vyžádá si stanovisko hygieny. Celý proces zabere zpravidla několik měsíců, s vyšším počtem žádostí i víc.

„Žádost jsem podala v březnu a řekli mi, že do letošních Vánoc to určitě nebude a nejspíš ani těch dalších,“ dodává paní Renata.

Z pěti evropských zemí se od pondělí ztíží návrat do Česka

Koronavirus

Za letošek se uznání kompenzace dočkala na většině míst zhruba polovina lidí. Vyplývá to z informací, které Právu poskytlo osm ze 13 středisek nemocí z povolání.

Olomoucká fakultní nemocnice obdržela za letošek 1024 žádostí, uznaných eviduje zhruba polovinu.

Podobně Karvinská hornická nemocnice, která je jedním ze dvou středisek pro nemoci z povolání v Moravskoslezském kraji. Ze 468 žádostí mají kladně vyřízené dvě stovky.

„Odmítnuta byla dosud jen jedna žádost. Podmínkou uznání je prodělání nemoci s příznaky, což v jednom případě nebylo, byl to asymptomatický průběh,“ řekla mluvčí nemocnice Andrea Vargová.

Jindy souvisí odmítnutí s tím, že se člověk nakazil doma od rodiny, nebo zkrátka nelze doložit, že se nakazil na pracovišti.

Hradí se z pojistky

Finanční náhradu žádají nejčastěji zdravotní sestry. V Jihomoravském kraji a několika okresech na Vysočině je to podle údajů Fakultní nemocnice u svaté Anny 49 procent ze všech letošních žádostí.

Následují zdravotničtí záchranáři, sanitářky nebo třeba fyzioterapeuti či ošetřovatelé a pracovníci v sociálních službách. Ti mají kvůli práci v epidemiologicky rizikovém prostředí vyšší šanci, že jim úřady vyhoví. Štěstí ale zkoušejí i jiná odvětví.

Hospody na Slovensku se bojí hřebíčku do rakve

Ekonomika

„U ostatních profesí není uznání profesionality jednoznačné, máme několik žádostí od policistů, řidičů MHD a učitelek,“ doplnila za plzeňskou fakultní nemocnici mluvčí Gabriela Levorová.

Odškodné hradí zaměstnavatel z pojistky. Částka, kterou nakonec lidé dostanou, se odvíjí od rozdílu mezi průměrným výdělkem před onemocněním a příjmem po něm, který zahrnuje vydělanou částku i případný invalidní důchod.

Roli může hrát i závažnost průběhu onemocnění. Třeba na Ústecku dosahovala průměrná výše odškodného či bolestného za covid k 50 tisícům korun.

Reklama

Výběr článků

Načítám