Hlavní obsah

Obyčejní členové mají smůlu. ČSSD jim výběr lídrů kandidátek nenechá

Právo, Karolina Brožová

I když si členové ČSSD ve vnitrostranickém referendu odsouhlasili, že chtějí rozhodovat o podobě kandidátních listin, vedení soc. dem. jim tuto moc přenechat nehodlá. Lídra voleb bude nadále vybírat grémium strany společně s krajskými špičkami. Členové budou moci v primárních volbách kroužkováním zahýbat s pořadím kandidátů pouze od druhého místa níž a lídry budou moci pouze potvrdit.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Vedení ČSSD, zleva Jan Hamáček, Martin Starec, Lubomír Zaorálek, Lenka Teska Arnoštová, Bohuslav Sobotka, Michaela Marksová a Milan Chovanec.

Článek

Vyplývá to z druhé verze návrhu volebního řádu, který má Právo k dispozici a o kterém má hlasovat Ústřední výkonný výbor ČSSD na začátku září.

V něm sice vedení nakonec vyškrtlo tolik kritizovanou větu „Lídra nelze přeskočit“, nicméně nahradilo ji ustanovením, že ti kandidáti, kteří získají více než 30 procent preferenčních hlasů, postupují na druhá a další místa.

„O lídrovi kandidátky se hlasuje samostatně a je potvrzen, pokud obdrží alespoň 30 % hlasů od všech hlasujících. Pokud lídr kandidátky nezíská alespoň 30 % hlasů od všech hlasujících, zvolí lídra v tajném hlasování Předsednictvo ČSSD na návrh Krajského výkonného výboru nebo grémia,“ píše se dále v dokumentu.

Nemožnost rozhodnout o lídrovi kritizovali už před týdny někteří členové strany. Upozorňovali zároveň, že to může před volbami i po nich vést k řadě soudních sporů, což by pak soc. dem. poškodilo.

Hranice 30 procent

Volební řád zkritizoval i politolog Jan Bureš. „Je vidět, že v ČSSD mají hlavní slovo šéfové krajů. A ti si nechtěli nechat vzít právo rozhodovat o složení a podobě kandidátek,“ řekl Právu.

„Je to velké zklamání a habaďůra na členy strany, fakticky žádnou demokracii to ve straně nepřinese. Nic se vlastně nezmění,“ dodal.

Kandidátku sestaví místní organizace a okresní a krajské výkonné výbory, všichni členové ČSSD v příslušném kraji o její konečné podobě rozhodnou svým hlasováním buď ve volebních místnostech, nebo na volebním shromáždění či korespondenčně. Ti kandidáti, kteří dostanou 30 procent preferenčních hlasů, poskočí nahoru. Alespoň 40 procent všech kandidátů musí být osoby opačného pohlaví.

„Aby dostal nějaký kandidát třicet procent preferenčních hlasů? To není moc pravděpodobné,“ upozornil Bureš. Ve volbách do Sněmovny kandidáti přitom přeskakují v případě, že dostanou pět procent preferenčních hlasů.

Ať již budou členové ČSSD o konečné podobě kandidátní listiny rozhodovat jakkoli, platné to bude jen tehdy, zúčastní-li se hlasování nejméně 30 procent všech členů příslušné krajské organizace ČSSD. Když bude účast nižší, bude platit verze kandidátky, jak ji předložil Krajský výkonný výbor.

Kolem volebního řádu, který má zohlednit výsledek vnitrostranického referenda z loňského roku, panovala uvnitř soc. dem. ostrá diskuse.

„Pořád nikde nevidím rozhodování členů. Přinejmenším reálné rozhodování,“ řekl včera Právu ministr pro legislativu a lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD). Jak už dříve prozradil, nelíbí se mu ani ustanovení, že hlasování bude platné jen za účasti alespoň 30 procent členů.

„Volební řád odporuje schváleným stanovám i výsledku referenda,“ upozornil už dříve Dienstbier. Domnívá se, že členové mají rozhodovat o celé kandidátce – tedy i o osobě lídra. Nedodržením referenda, které si ČSSD začlenila do stanov, hrozí podle Dienstbiera straně i soudní pře.

Problematické kvóty

„Problematické parametry zůstaly – například nepředstavitelně velká kvóta 30 procent preferenčních hlasů,“ poznamenal Radim Hejduk ze spolku Idealisté.cz, kde je řada členů ČSSD.

Šéf jihomoravské soc. dem. Zdeněk Dufek však jejich negativní postoj nesdílí. „Musíme členům vysvětlit, že má smysl hlasovat. Členové se to naučí a pak s tím problém nebude,“ řekl Právu.

Reklama

Výběr článků

Načítám