Hlavní obsah
Profesor Pavel Ševčík na svém pracovišti Foto: Archiv Práva

Drtivá většina pacientů v kritickém stavu je obézní, upozorňuje přednosta FN Ostrava

Nejrizikovějším faktorem covidu-19 pro hospitalizaci a případné další komplikace je věk. Hned tím druhým je obezita. Poté, co se od podzimu objevují na intenzivních lůžkách mladší ročníky, je právě obezita tím největším protivníkem, se kterým pacient i lékař bojují.

Profesor Pavel Ševčík na svém pracovišti Foto: Archiv Práva
Drtivá většina pacientů v kritickém stavu je obézní, upozorňuje přednosta FN Ostrava

Podle Pavla Ševčíka, přednosty KARIM (Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny) FN Ostrava, je dokonce více než 70 procent lidí s nemocí covid-19 v kritickém stavu na jejich oddělení obézních.

I s těžším průběhem se podle něj dokáže štíhlý člověk lépe vyrovnat. Obézní nikoli. A když už je hospitalizován, hůře se ventiluje i polohuje, větší riziko srážení krve, tedy trombů, pak vede k vyšší úmrtnosti.

Mezi covidovými pacienty v kritických stavech se závažným zánětem plic je nápadně hodně obézních. Je to nejméně sedmdesát procent nemocných
Profesor Pavel Ševčík

Profesor Ševčík už na začátku roku upozorňoval, že na jeho oddělení přibývají mladší ročníky pacientů v těžkých stavech, se kterými jsou při vysoké hmotnosti rovněž problémy při transportech vrtulníkem.

„Realita je taková, že mezi covidovými pacienty v kritických stavech se závažným zánětem plic je nápadně hodně obézních. Je to nejméně sedmdesát procent nemocných. To bych zdůraznil, že nejméně sedmdesát. Občas jde dokonce o monstrózní typy obezity, kdy ženy mají i 150 kilogramů, muži 180. Covid změnil na našem oddělení tři základní parametry. V covidovém roce se na naší klinice zvýšila průměrná hmotnost pacientů, prodloužila se průměrná doba hospitalizace a zvýšila se úmrtnost,“ řekl Právu přednosta z ostravské fakultní nemocnice.

Častější trombózy

Covid, jak sám říká, si samozřejmě sedne i na štíhlého člověka. Jeho organismus si s tím, i díky lepšímu dechovému vzorci, ale většinou dokáže poradit.

„Když hovoříte s lidmi, kteří nemoc prodělali, často popisují covid jako nejhorší zážitek v životě. Horečky, úporný kašel, velké bolesti celého těla, celková nevůle. Často říkají, že jim bylo na umření. Jenomže štíhlý člověk v dobré kondici se s tím dokáže lépe vyrovnat. Obézní ne, těm musí často pomoci lékaři. Takže obézní jsou v nevýhodě hned na startovní čáře, na začátku nákazy,“ upozorňuje lékař.

I na jeho oddělení se pochopitelně najdou mladí a štíhlí pacienti, ale zpravidla je u nich jiná komorbidita, tedy prodělaná vážná onemocnění, aktuální léčba či chronické choroby.

Po přijetí do péče lékařů je na řadě boj, který desítky kilogramů tukové hmoty navíc velmi znesnadňuje. „Velmi obézní lidé se hůře ventilují, umělou plicní ventilaci ztěžuje velké množství podkožního tuku kolem hrudní a břišní stěny. Velmi se osvědčuje polohování pacientů, na delší dobu, například na 24 hodin, na břicho, to je samozřejmě u otylých pacientů podstatně obtížnější,“ popisuje přednosta KARIM.

„Další riziko, které často stojí právě za vyšší úmrtností, je zvýšené srážení krve v cévách. Covid způsobuje vyšší srážlivost krve, pozorujeme vyšší tvorbu trombů v žilách a vlásečnicích a následkem toho bohužel i vyšší počet pacientů umírá,“ dodává Ševčík.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků