Hlavní obsah
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Foto: Petr Horník, Právo

Neplatiče alimentů zastoupí stát, pak to bude vymáhat, schválili poslanci

Sněmovna v pátek odklepla zavedení náhradního výživného. Za neplatiče alimentů by měl poskytovat výživné na děti stát, který to pak bude po daném člověku vymáhat. Pro bylo 81 z 99 přítomných poslanců. Návrh nyní zamíří ke schválení do Senátu.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Foto: Petr Horník, Právo
Neplatiče alimentů zastoupí stát, pak to bude vymáhat, schválili poslanci

Stát by měl vyplácet za neplatiče alimentů až 3000 korun měsíčně, a to nejvýše po dobu dvou let. Peníze by po dlužníkovi vymáhal. Podmínkou bude, že rodič už začal peníze vymáhat po dlužníkovi v exekuci nebo u soudu.

Schvalování předcházela vyostřená diskuse mezi šéfkou resortu práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (ČSSD) a poslancem Janem Bauerem (ODS), jehož strana chtěla návrh zamítnout. Poslanci ODS namítali, že státem proplácené výživné jen posílí nezodpovědnost dlužníků.

„Vím, že se velmi dobře pomáhá za cizí peníze, to tady vidíme ze strany ministryně každý rok, nebo spíše každý den. (...) Ale stát nemůže a nemá suplovat odpovědnost rodičů,“ uvedl na plénu Bauer.

Dodal, že kvůli slabé legislativě o vymahatelnosti dluhů zaplatí náklady vládního zákona nakonec daňoví poplatníci. „Ministerstvo spravedlnosti nepřipravilo jediný návrh, který by zlepšil současnou situaci,“ doplnil.

Maláčová reagovala, že její resort zákon připravuje, ale nejprve je potřeba, aby se vyřešila situace potřebných. „Náš sociální systém je postaven na tom, že se pomáhá prostřednictvím sociálních dávek, až ti lidé spadnou na úplné dno. A náhradní výživné má pádu dětí neplatičů přejít, jelikož stát pomůže s alimenty, a tím pádem je větší šance, že z nich budou řádní občané,“ argumentovala ministryně.

Ministerstvo práce v podkladech k zákonu uvedlo, že by úřady mohly ročně dostat asi 24 000 žádostí o náhradní výživné a vyplatit by na něm mohly asi 861,3 milionu korun. Vymoci zpět by se mohla asi desetina částky. Administrativní náklady by v prvním roce činily přes 115 milionů korun, v dalších letech by byly o deset milionů nižší.

I přes další kritiku ze strany části opozice nakonec návrh prošel – proti byli kromě ODS i zástupci TOP 09 a nezařazení (přehled hlasování zde).

Investice bude stát nově prověřovat 

Poslanci v pátek schválili také ve třetím čtení zákon o prověřování zahraničních investic. České firmy by díky němu měly být lépe chráněny před nežádoucím převzetím ze strany rizikových investorů z ciziny.

Předloha vychází z evropského nařízení a v nejzazším případě počítá i s možností zákazu investice nebo s jejím zpětným zrušením.

„Je neobvyklé, jak zcela liberální trh při přijímání zahraničních investic Česká republika má,“ poznamenal k návrhu zákona jeho zpravodaj Pavel Juříček (ANO). Řada zahraničních investorů se podle něj na zákon těší, protože by jim mohl vytvořit férovější prostředí.

Norma teď zamíří do Senátu.

Na zákon o Babišovi nedošlo

Páteční jednání mělo původně začít projednáváním zákona o evidenci skutečných majitelů. Dolní komora ale schvalování na návrh šéfa poslanců SPD Radima Fialy odložila do přítomnosti navrhovatelky, ministryně Marie Benešové (za ANO), která byla omluvena.

Zástupci opozice to označili za obstrukce, jelikož se mělo hrát o to, zda najdou nevládní poslanci dostatek hlasů, aby změnili sporné ustanovení vládního předlohy, jež se týká i premiéra Andreje Babiše (ANO).

Podle některých výkladů předlohy by totiž mohl být považován za vlastníka svěřenských fondů, do kterých vložil svůj holding Agrofert, ale nikoli za vlastníka samotného holdingu. Pomoci by mu to podle kritiků mohlo v situaci, kdy se orgány Evropské unie zabývají podezřením, že je ve střetu zájmů.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků