Článek
Žalobu na prezidenta k ÚS kvůli hrubému porušení ústavy může dát Senát se souhlasem Sněmovny. Zatímco v Senátu stačí ke schválení žaloby třípětinová většina přítomných členů komory, ve Sněmovně je nutný souhlas nejméně 120 poslanců.
Výsledkem jednání může být výrok ústavních soudců o tom, že „prezident republiky ztrácí prezidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt“.
Rozložení sil v současné Sněmovně by šanci na ústavní žalobu dávalo, pokud by se k žalobě připojily všechny strany proti ANO, což je 122 hlasů. ANO však má téměř blokační menšinu 78 poslanců, k nimž by se nejspíš připojili komunisté (15), kteří mají stejně jako Andrej Babiš se Zemanem přátelské vztahy.
Důvod k žalobě nenachází
Předseda KSČM Vojtěch Filip žádný důvod k žalobě nenachází.
„Ústava nedává prezidentovi žádnou lhůtu, dokdy musí konat, takže nevidím důvod, že by nějaká situace mohla být porušením ústavy. To je prostě nesmysl,“ řekl včera Právu. Jak dodal, ta situace ještě nenastala, protože ještě nebyla ani ustavena Sněmovna, která musí předcházet jmenování vlády.
„Také by se mi nelíbilo, pokud by se měla situace kvůli prezidentovi táhnout půl roku či rok. Věřím, že pak se zcela jistě najde 120 hlasů ve Sněmovně pro rozpuštění komory a pak by prezident konat musel,“ dodal Filip.
Podle šéfa Pirátů Ivana Bartoše by Piráti podali ústavní stížnost v případě, že by prezident nechal dlouho vládnout Babišovu menšinovou vládu bez důvěry a nevyhlásil by předčasné volby.
Hranice ústavnosti
„Pokud by nastala nějaká taková situace a nebylo by možné ani hlasy 120 poslanců tu Sněmovnu rozpustit, a záviselo by na prezidentovi, na jeho rozhodnutí, zda takovou vládu bez důvěry nechá, nebo ne, bylo by správné – po právní analýze – jít tou ústavní stížností a prostě donutit pana prezidenta k tomu kroku,“ řekl v nedělii Bartoš v televizi Prima. Prezident v takovém případě rozpustit Sněmovnu může, říká ústava.
O tom, že situace, kdy by prezident nerozpustil Sněmovnu poté, co by třikrát nevyslovila důvěru vládě, včetně pokusu třetího, kdy premiéra navrhne předseda Sněmovny, je na hranici, a možná i za hranicí ústavnosti, mluví i řada odborníků na ústavní právo.
