Hlavní obsah

Místo masa v mrazácích živá stáda skotu, plánuje správa hmotných rezerv

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Mražené maso ve státních skladech určené pro krizové situace by mohla částečně nahradit živá zvířata. V rezervách by se mohla objevit už v roce 2017. Řekl to ve středu předseda Správy státních hmotných rezerv ČR (SSHR) Pavel Švagr.

Foto: Jaroslav Soukup, Novinky

Článek

Správa začala spolupracovat na projektu tzv. živého stáda s Agrární komorou ČR. Nyní správa platí za dodávku, skladování a ochraňování mraženého masa 46,4 miliónu korun za tři roky. Stádo by mělo tyto náklady snížit.

V budoucnu by mohla být v podobě živých zvířat až třetina veškerého hovězího masa ve státních skladech. Třetina by mohla být v podobě konzerv a třetina v podobě mraženého masa.

KOMENTÁŘ DNE:

Lyžařské Nagano -  Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>

Nákladné je podle Švagra především zamrazení a následné rozmrazení masa. To by u stáda odpadlo. Zásoby by se navíc nemusely pravidelně obměňovat. „Pokud budou v blízkosti stáda jatka, a takováto porážka dostane maximální přednost, může se maso v době krize dostat ke spotřebitelům do čtyř dnů,“ dodal prezident Agrární komory ČR Miroslav Toman.

V příštím roce by se mohl uskutečnit pilotní projekt, který by zahrnul 1500 kusů skotu. To podle něj odpovídá zhruba 500 tunám mraženého masa. Toman dodal, že si umí představit podobné řešení i pro vepřové nebo drůbeží maso.

Těžko si představit situaci, že by nás chtěl někdo například vyhladovět
agrární anyltik Petr Havel

Podle Švagra by šlo o menší stáda dobytka roztroušená po celé republice. On sám by upřednostnil variantu, podle které by si stát pouze pronajímal od farmářů stáda, místo aby je sám vlastnil. Debata, zda by se nedalo v živém skladovat i kuřecí či vepřové maso, je zatím podle Švagra předčasná. Živé stádo používají podle něj jako státní rezervu například Slovinci.

Historický relikt

Správa rezerv drží v zásobách vedle masa a sušeného mléka také například máslo nebo čočku. Na dotaz Novinek již před časem uvedlo, že přesný seznam držených komodit je tajný z bezpečnostních důvodů. Držené množství by při průměrné spotřebě populace vydrželo jeden či několik málo dní.

Agrární analytik Petr Havel v České televizi označil držení zásob potravin „za historický relikt“. „Když jsme členy EU a NATO, je těžké si představit situaci, že by nás chtěl někdo například vyhladovět,“ řekl. Smysl podle něj má držet ve státních rezervách především zásoby pohonných hmot nebo různé technické prostředky používané třeba při povodních.

Držení potravin v rezervách je podle Havla dobrý byznys pro vybrané partnery SSHR. Za pozitivní nicméně považuje, že se současné vedení snaží snižovat náklady a rozšiřovat okruh dodavatelů.

Reklama

Výběr článků

Načítám