Hlavní obsah
zdemolovaná obec na Moravě Foto: Novinky

Tornádo řádilo v délce 25 kilometrů, škody působily hlavně savé víry

Ve čtvrtek večer se obcemi na Hodonínsku a Břeclavsku prohnala bouře a ničivé tornádo. Na území o délce 25 kilometrů padaly stromy, trhaly se střechy a bortily se zdi. Podle meteorologů tornádo takto silné intenzity Česko za celou novodobou historii ještě nezažilo. Kromě délky 25 kilometrů je stopa široká 500 metrů.

zdemolovaná obec na Moravě Foto: Novinky
Tornádo řádilo v délce 25 kilometrů, škody působily hlavně savé víry


„Zatím nedokážeme říci, zda bylo tornádo jedno, nebo jich bylo více. Podle veřejně dostupných záběrů šlo o silné tornádo doprovázené savými víry, které obecně mohou za největší škody působené tornády,” vysvětluje Martin Setvák z Družicového oddělení Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Škody, jakými jsou v případě tornáda na jižní Moravě například převrácená auta, podle něj odpovídají síle F3 a vyšší, kdy se rychlost větru pohybuje kolem 219 km/h. Nevyloučil ale ani ten vyšší stupeň.

Ačkoliv tornáda se na území Česka vyskytují i pětkrát do roka, tornádo přesahující sílu F3 v novodobé historii zaznamenáno nebylo. Zdokumentovat ho přímo na místě se vydali experti ČHMÚ. Podle nich je stopa, kterou se tornádo ve čtvrtek prohnalo, dlouhá zhruba 25 kilometrů.

Foto: Novinky.cz s Mapy.cz

„Je potřeba bližší prozkoumání škod přímo na místě, více informací budeme schopni říci až po podrobné dokumentaci události a jejím vyhodnocení,” vysvětluje Setvák.

Jak tornádo vzniká?

Tornádo lze definovat jako atmosférický vír, který v horizontálních rozměrech dosahuje řádově desítek až stovek metrů. Oproti tropickým cyklonům, jakými jsou hurikány či tajfuny, trvá nejvýš několik desítek minut. Většinou je ale výrazně silnější a způsobuje tak značné lokální škody.

Tornáda vznikají rotací silného větru a jsou většinou vázána na extrémní bouřky, tzv. supercely. Vznikají nejčastěji pod jejich jádrem a dotýkají se země. Pro jejich utvoření je však potřeba celá řada podmínek, mezi nimi i teplý vzduch či nestabilní zvrstvení atmosféry.

Vznik tornáda

Foto: Novinky.cz s Adobe Stock

„Nicméně i při splnění všech známých podmínek není jisté, že se tornádo nakonec vyskytne,” vysvětluje nepředvídatelnost tohoto jevu Setvák. Tornáda se tak vyvíjejí téměř neočekávaně a výstraha před nimi bývá možná jen několik minut dopředu.

„Na radarových odrazech může být jedním z průvodních znaků extrémních bouřek jejich rotující struktura,” vysvětluje odborník.

Sekundární savé víry
Mohou vznikat na periferii (v okrajových partiích, na obvodu) větších tornád, jako rozměrově drobnější, nicméně s destruktivním potenciálem
Právě jejich přítomností se vysvětlují místně značně proměnlivé škody - například z domku je stržena střecha, zatímco o pár metrů vedle stojící skleník zůstane netknutý
Slovo savý vyjadřuje jejich další význačnou vlastnost - výrazný savý efekt (směrem vzhůru)
 Zdroj: tornáda.cz
yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků