Kroměřížská výzva apeluje na parlament, ať ústavně stíhá prezidenta

„Došlo k porušení principu dělby moci, jehož smyslem je kontrola výkonu politické moci. Společné jednání komor parlamentu je předvídáno jen v podobě společné schůze obou komor, nikoli společného prohlášení jejich předsedů,“ uvedl Kalvoda. Zdůraznil, že rozdělení dělby moci je hlavním pilířem demokracie.

Štěcha, Hamáčka i Sobotku by měl za prohlášení činitelů podle Kroměřížské výzvy řešit parlament. Jejich stíhání ústava nepovoluje, prezidenta však ano. „Novela ústavy z roku 2012 umožňuje stíhat prezidenta nejen pro velezradu, ale i pro tzv. hrubé porušení ústavy,“ připomněl Kalvoda.

Žalobu na hlavu státu může podat jen Senát se souhlasem Sněmovny, řeší ji Ústavní soud, který v případě odsouzení může prezidenta potrestat pouze odnětím funkce a učinit jej nezpůsobilým pro další zvolení.

Mluvčí Kroměřížské výzvy Václav Němec se domnívá, že za prohlášením čtyř nejvyšších ústavních činitelů, kterým reagovali na setkání lidoveckého ministra kultury Daniela Hermana s dalajlamou, mohou být zištné ekonomické zájmy.

Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček výzvu v reakci označil za „bytostně nedemokratický apel”.

Zasadil jej do tradic druhé republiky a první poloviny 70. let minulého století, tedy do doby normalizace.

Podle místopředsedy Sněmovny Petra Gazdíka (STAN) není návrh reálný.

„Je to výkřik do tmy. Tak, jak je nastavena ústavní žaloba v naší ústavě, je takřka nereálné něco takového provést. Nepovažuji to za rozumný nápad. Muselo by to být jasně právně zdůvodněné. Nemá to šanci být přijato. Měli bychom se pokoušet o věci, které jsou reálné,“ řekl Novinkám Gazdík.

Dodal, že prohlášení nepovažuje za šťastné a že je naprosto neadekvátní situaci.

Němec připomněl, že ČSSD s Čínou spojuje bývalý ministr obrany za ČSSD a nynější místopředseda představenstva česko-čínské společnosti Jaroslav Tvrdík.

„Nemáme detektivní kancelář, která by mohla přinést nové informace v této věci,“ podotkl Němec. Domnívá se však, že by se věcí měl zabývat Parlament ČR.

Podle Kocába je prohlášení nejvyšších ústavních činitelů jen vrcholem ledovce. Zeman prý porušuje své pravomoci dané ústavou takřka každodenně. „Podporuje intervenci Ruska schvalováním anexe Krymu,“ uvedl Kocáb.

Vyjmenoval však i další pochybení Zemana, jako je neexistující bezpečnostní prověrka Zemanova kancléře Vratislava Mynáře, vulgarity, nenávist k novinářům nebo spor s vnučkou novináře Ferdinanda Peroutky Terezií Kaslovou.

„My s obsahem a formou Zemanovy politiky nesouhlasíme. Nebudeme dobrovolně strkat hlavu do čínského či ruského chomoutu, zvlášť po tom, co jsme se z něj v roce 1989 vymanili,“ podotkl Kocáb.

O žalobě na prezidenta se veřejně diskutovalo i loni, když byla do Senátu odevzdána petice s 11 tisíci podpisy občanů žádajících hnát Zemana za velezradu k Ústavnímu soudu. Signatářům se nelíbily Zemanovy výroky o ukrajinsko-ruském konfliktu.