Hlavní obsah
Kam by sami sebe zařadili Foto: Martin Havelka, Novinky

Jací jsou Češi 30 let po revoluci? Nemají rádi muslimy a chtějí chránit přírodu

Jací jsou Češi 30 let po sametové revoluci a jak se za tu dobu změnila Česká republika? Odpovědět na to se pokusili akademici v analýze pro Český rozhlas. Novinky přinášejí její shrnutí.

Kam by sami sebe zařadili Foto: Martin Havelka, Novinky
Jací jsou Češi 30 let po revoluci? Nemají rádi muslimy a chtějí chránit přírodu

Cílem výzkumu Českého rozhlasu bylo zjistit, jaká je struktura české společnosti a jaké společenské třídy v ní lze najít.

Z výsledků plyne, že Čechy rozdělují témata jako migrace nebo prozápadní směřování. Výzkum zdůrazňuje, že téma rozdělené společnosti naplno otevřela první přímá prezidentská volba a podtrhla ji změna, kterou spustila ekonomická krize a urychlila krize migrační.

Vysokoškolského vzdělání dosáhl

Foto: Martin Havelka, Novinky

Diskuse o prozápadním směřování

Od devadesátých let minulého století české veřejné debatě a politickému rozdělení tradičně dominovala témata ekonomické povahy, která formovala vnímání pravice a levice. Důraz na ekonomická témata se ale snížil kvůli usazování podoby trhu a také skepsi, kterou vyvolaly krize.

„To otevřelo prostor pro nová témata kulturní povahy, jako je migrace nebo globalizace, ale také částečně vrátilo do diskuse otázku prozápadního směřování země. Tato témata se stala výraznou součástí politického boje,“ uvádí analýza.

Česká společnost je podle výzkumu rozhodnutá nesměřovat na Východ, Češi jsou ale zároveň nejistí v tom, zda je vůbec možné jít vlastní cestou.

Téma, na kterém se Češi shodnou a které se stalo v plné síle předmětem veřejné debaty až v roce 2018, je ochrana životního prostředí. Debatu rozvířily problémy se suchem, změnami klimatu a kůrovcovou kalamitou.

„Češi a Češky jsou dlouhodobě pozitivně nakloněni ochraně životního prostředí, čtyři pětiny veřejnosti pak zastávají názor, že klimatické změny způsobené člověkem ohrožují naši budoucnost. V tom je česká veřejnost zcela jednotná i napříč třídami. Rozdíl je pak částečně v ochotě investovat do ochrany životního prostředí i na úkor vlastního pohodlí,“ uvádí výzkum.

Drogově závislí jsou problém

Analýza se zaměřila i na to, vůči čemu si Češi drží největší odstup. Z výsledků vyšlo, že česká společnost nefandí lidem závislým na drogách. 67 procent obyvatel by drogově závislé nepřijalo ani jako návštěvníky České republiky.

Sociální distance - Závislý na drogách

Foto: Martin Havelka, Novinky

„Druhou největší distanci mají Češi vůči muslimům, které by 38 procent respondentů do ČR nevpustilo a 34 procent vpustilo pouze jako návštěvníky. Následují Romové, které by nevpustilo do ČR 25 procent respondentů a 25 procent je akceptuje maximálně jako občany ČR,“ stojí v analýze.

Drogově závislí, muslimové a Romové jsou tak v očích Čechů vnímáni jako nejvíce
nepřijatelné skupiny obyvatel.

Sociální distance - Muslim

Foto: Martin Havelka, Novinky

Sociální distance - Rom

Foto: Martin Havelka, Novinky

V Česku se formuje šest tříd

Výzkum také popisuje třídy v České republice. Kromě příjmu a majetku vědci zjišťovali, jaké mají lidé kontakty a vazby ve společnosti. „Tyto sociální vazby mohou totiž pomáhat čelit krizím a získat lépe placenou práci či různé další výhody,“ vysvětluje výzkum.

Analýza ukázala, že v české společnosti se formuje šest tříd, které se výrazně liší. Jde o dva typy vyšší střední třídy. První je zajištěná svými příjmy a majetkem (zajištěná střední třída), druhá má menší majetek, ale má větší potenciál do budoucna, protože může posilovat díky silným sociálním kontaktům, kulturnímu kapitálu a jazykovým a digitálním dovednostem (nastupující kosmopolitní třída). Dohromady tyto dvě prosperující třídy tvoří zhruba třetinu společnosti.

Sociální distance - Ukrajinec

Foto: Martin Havelka, Novinky

Sociální distance - osoba jiné barvy pleti

Foto: Martin Havelka, Novinky

„Dále existují tři typy nižší střední třídy, které tvoří polovinu české populace. Jde o tradiční pracující třídu, která má solidní příjem a majetek, ale omezené další zdroje, jako kontakty, kulturní kapitál, nové kompetence, a ohroženou třídu, která je na tom přesně naopak: sociálně a kulturně patří spíše ke středním vrstvám, ale ekonomicky velmi strádá,“ konstatuje analýza.

Specifická je třída místních vazeb, která těží z kombinace vlastněné nemovitosti a kontaktů ve svém okolí, které jí mohou pomáhat. Každý šestý Čech ve věku 18 až 75 let pak spadá do nejnižší třídy – takzvaná strádající třída. Tato třída postrádá všechny typy kapitálů – příjem, majetek, sociální kontakty i nové typy kompetencí a lidský kapitál.

Třídní struktura se liší podle regionů. Více než polovina obyvatel Prahy patří do dvou vyšších středních tříd, naopak okolo poloviny obyvatel Karlovarského a Ústeckého kraje patří buď do strádající třídy nebo do Ohrožené třídy, která je velmi ekonomicky nestabilní. Třída místních vazeb těžící z kontaktů a pomoci svého okolí je naopak rozšířená na venkovské Vysočině a religiózní jižní Moravě.

Analýzu pro Český rozhlas vytvořil tým sociologů. Šetření na 4039 respondentech realizovaly v červnu 2019 agentury MEDIAN a STEM/MARK. Zúčastnili se ho respondenti z více než 1300 obcí a měst celého Česka. Výzkum probíhal kombinací online a osobního dotazování a je reprezentativní pro populaci 18 až 75 let.

Sociální distance - cizinec ze západních zemí

Foto: Martin Havelka, Novinky

Sociální distance - člověk jiného politického přesvědčení

Foto: Martin Havelka, Novinky

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků