Hlavní obsah
Lubomír Kminiak ukazuje na poli v Havířově jednoduchý přístroj, kterým se dostane otrávená návnada hluboko do hraboší díry. Foto: Denisa Doležalová, Právo

Havířovští zemědělci vymysleli nový přístroj na hraboše

Havířovští zemědělci a ochranáři přírody bijí na poplach. Nelíbí se jim, jak se nakládá v české přírodě s chemickými prostředky. Podle nich má příroda své zbraně proti přemnoženým hrabošům. A dá se jí jednoduše pomoci. Prevence je podle nich v souboji s hlodavci na polích nejdůležitější.

Lubomír Kminiak ukazuje na poli v Havířově jednoduchý přístroj, kterým se dostane otrávená návnada hluboko do hraboší díry. Foto: Denisa Doležalová, Právo
Havířovští zemědělci vymysleli nový přístroj na hraboše

„My jsme tady vymysleli takovou obyčejnou věc. Ani tisíc korun to nemá hodnotu. Podívejte se. Obyčejná trubka, která vleze do hraboší díry, tady je na ní přidělaný obyčejný ventil a zásobníček je udělaný z odpadu – tedy z plastové nádoby. Do toho dáte tu návnadu,“ ukazoval Právu havířovský zemědělec a ochránce přírody Lubomír Kminiak.

Dodal, že pak se přístroj takto přehodí přes rameno a chodí se po poli. „Přesně do hraboší díry dávám tu návnadu, takže se k ní ptáci nedostanou. V batohu na zádech pak mám zbytek návnady, abych mohl doplňovat. Já sám jsem schopen takto udělat celé to pole tady. Samozřejmě nedělám všechny díry, ale třetinu,“ vysvětloval Kminiak.

Dalším pomocníkem je hluboká orba, která vyorá hraboše. Mrtvolky sesbírají ptáci.

Foto: Denisa Doležalová, Právo

Podle něj pak třeba sovička sní sice pět myší, ale jen jedna z nich bude otrávená. „Tak to přežije. Ale když bude celé pole otrávené, tak sní čtyři otrávené myši a pojde. Já to pak s tím přístrojem za týden zopakuji a pak zase za 14 dnů znovu a máte pole komplet,“ upřesnil muž s tím, že když to tady tak dělají, tak s hraboši nemají problém.

„Samozřejmě nám pomáhají i další věci jako například hluboká orba. Hraboši totiž žijí kousek pod povrchem a hluboká orba je vyorá. Zase jich část umře. Za orbou pak létá spousta ptáků, kteří se těmi mrtvolkami hlodavců živí. Troufnu si říct, že u hluboké orby se zničí tak 50 procent hlodavců na poli. Jenže ne všichni tu hlubokou orbu dělají, protože je náročnější na čas i peníze,“ upozornil ještě Kminiak.

Podpora dravých ptáků na polích

Přes 20 let se v Havířově-Bludovicích věnuje zemědělství také 42letý Jan Kotula. Podle něj jim tady pomáhají ještě i takové berličky, tedy téčka pro opeřené dravce, které na polích nainstalovali. „Na 50 hektarech máme nyní 40 berliček, chceme jich mít stovku. Postupně na tom pracujeme, vyplatí se to. Jedna vyjde na 300 korun,“ uvedl zemědělec.

Poštolka je častým návštěvníkem pole havířovského zemědělce Jana Kotuly. Ptákům nainstaloval odpočívací a číhací téčka, ale také budky a polobudky.

Foto: Jan Kotula,

Takzvané téčko láká káně či poštolku k odpočinku. „Když už tam sedí, tak může číhat na kořist. Už ty berličky ale nedáváme moc ke krajům polí, ale spíše doprostřed. Ptáky na poli vidím denně, mají tady i mladé. Pomáhá i to, že tady instalujeme pro ně budky a polobudky,“ ukazoval Kotula. Podle něj je zcela evidentní, že část myší rázně zdecimují.

„Jsme rádi, že jsme se již před několika lety zaměřili na biologickou likvidaci škůdců. Té chemie do těch polí přijde i tak až moc. Nám se prevence vyplatila. Samozřejmě každý má jiné podmínky a ani já v krizových situacích tu chemii zcela nezavrhuji. Ale raději ji nepoužiji,“ shrnul Kotula.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků