Evropu čeká masa uprchlíků z Afghánistánu. Musí jasně říct, jak se k ní postaví, míní expert

Je to dáno tím, proti komu Tálibán bojuje. Jelikož odešla spojenecká vojska, tak protivníkem Tálibánu zůstala afghánská armáda. A v momentě, kdy vojáci jsou nuceni nasazovat životy a bojovat za afghánskou vládu, které nedůvěřují, která je nefunkční a zkorumpovaná, tak nechtějí riskovat své zdraví.

Proti nim pak stojí bojovně motivovaný Tálibán, který je ochoten riskovat životy, má přesně stanovený cíl, tedy dobýt Afghánistán, získat vládu a aplikovat svoji vizi vládnutí. Tomu se špatně vzdoruje s pomocí ozbrojených sil, jejichž členové jsou schopni dezertovat a případně i rozkrást ze svého vybavení, co se dá.

Dalo se čekat, že k tomu dojde. Mluvilo se ale o tom, že půjde o měsíce bojů, než se tento korupční a nefunkční stát rozpadne jako domeček z karet.

V momentě, kdy začal dobývat větší města, tak se ukázalo, že Tálibánu nestojí nic v cestě. Začalo se pouze spekulovat, který den či týden dorazí až do Kábulu. Je navíc zřejmé, že ani diplomaté netušili, že se budou muset v řádech hodin sbalit, odjet na letiště a co nejdříve opustit zemi.

V tomhle bych se české vlády zastal. To, že budou muset aktivovat evakuační plány během hodin, to tušit nemohli.

Oficiálně Tálibán deklaruje, že nebude provádět čistky a nebude občanům bránit, aby opustili zemi. To má logiku, Tálibán se tím zbaví své politické konkurence, která mu nebude dělat problémy. Není ale jisté, zda v následujících měsících čistky nerozjede. Toho se bojí řada Afghánců, kteří byli v kontaktu s tamní vládou.

Pro ně se může změnit základní způsob života v tom, že pokud Tálibán začne vymáhat a aplikovat svůj extremistický výklad náboženského práva, tak se mu budou muset přizpůsobit.

To může znamenat nucené odívání žen do burek nebo zákaz jejich vzdělávání. Na druhou stranu byla ale řada oblastí dvacet, ale i čtyřicet let zasažena intenzivním konfliktem a nejistotou. Tálibánská vláda tak pro lidi může znamenat naopak bezpečnostní jistotu.

Určitě ano.

Nevidím v tom přímou souvislost. To, že tam zavládne Tálibán, tak automaticky neznamená, že se z Afghánistánu stane bezpečný přístav pro všechny teroristické organizace a stoupne vlna terorismu na západě, nebo globálně. Vyloučit to ale nelze.

Vysloveně asi ne, ale křehká rovnováha mezi Ruskem a Amerikou bude opět lehce nakloněna směrem k Rusům. V kontextu studené války, která tady ještě přežívá, tak můžeme říct, že americká ztráta znamená ruský zisk.

Určitě utrpí regionálně. Zároveň se ale Američané stahují s dost pošramocenou pověstí, značně to tak zasáhne Ameriku politicky. A to ani ne proto, že vycouvali, to se čekalo. Ale že vycouvali nesystémově, chaoticky a podivně, to je značný šrám na prestiži Spojených států.

Dopad bude největší v případně možné další migrační krizi. Zemi chce opustit velké množství osob, které půjdou primárně do sousedních států, jako je Írán a Pákistán. Tyto státy ale vnímají jako odrazový můstek či jako přechodné bydliště za svým snem dostat se na západ, ideálně do Evropy.

Pro evropskou bezpečnost tak bude hlavní důsledek představovat masa lidí, která poputuje směr západ. To může vést mimo jiné i ke zhoršení turecko-evropských vztahů, kdy Turci se už několikrát snažili Evropu uprchlickou vlnou vydírat.

Určitě by měla přijmout skutečnost, že stále více Afghánců se touží dostat na evropský kontinent. Evropa by tak měla jasně deklarovat, jakým způsobem, v jakém množství a koho z té masy lidí bude ochotna přijmout, nebo nikoliv.

Bavíme se o řádu měsíců, kdy by se mohli dostat až na hranice Evropy. Těžko se ale nyní odhaduje, zda toho budou schopni a v jaké síle.