Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz

Děti se už těší, stoprocentně prvňáčci, říká šéf Asociace ředitelů

Šéf Asociace ředitelů ZŠ Michal Černý, který vede Masarykovu školu v pražských Klánovicích, v rozhovoru pro Právo zhodnotil ohlášený návrat prvních dětí do škol.

Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz
Děti se už těší, stoprocentně prvňáčci, říká šéf Asociace ředitelů

Vidíte v plánovaném návratu nejmenších dětí do škol a v opatřeních komplikace? 

Zádrhel by mohl nastat u malotřídních škol. Kdyby tam měli nastoupit jen prvňáci a druháci, znamenalo by to pro ně skupinu poskládanou z více ročníků rozdělit. Půlka by byla doma a druhá ve škole. Ředitelé malotřídek na mě hodně apelovali, aby se tohle nestalo. Malotřídních škol je hodně, to je skoro třetina všech škol. Je to uzavřená skupina, a navíc mají malý počet dětí ve třídách. Není jich tam třeba ani dvacet, což je ve městě běžné. A podle předběžných jednání s ministerstvem to vypadá, že by tyto školy mohly mít výjimku, že by ty spojené třídy mohly nastoupit celé.

Šéf Asociace ředitelů základních škol Michal Černý

Foto: Právo

Roušky po celou dobu ve škole už nevadí?

Asi to zvládneme, ale víme, že jsou tady odmítači roušek. Budeme muset vyřešit, co s nimi a jejich dětmi, které pravděpodobně odmítnou poslat do školy.

Nešlo by také zde uplatnit individuální vzdělávací plán, tedy domácí výuku v kombinaci s osobními konzultacemi?

Takto by to mohlo fungovat, to by bylo dobré.

Jak jsou na tom rodiče vašich prvňáků a druháků?

Většina návrat ocení a je malá skupina těch, kteří mají obavy. Někteří jsou teď na ošetřovném, takže přicházejí o část příjmů. Jiní musí z domova pracovat, což se s výukou těžko kloubí. Rodiče jsou šíleným způsobem v domácí výuce zapřažení, protože u takto malých dětí to ani jinak nejde. Jsou frustrovaní ze zaměstnání, navíc mají oprávněný dojem, že dělají naši práci. Pro většinu z nich to je určitě velká úleva.

Uvítají návrat mezi kamarády, k paní učitelce samotní žáci, byť za cenu celodenního nošení roušek?

Naprostá většina dětí se už těší, stoprocentně ti prvňáčci. Samozřejmě roušky jsou nutné zlo, které jsme ochotni podstoupit, protože díky tomu je možné, že výuka aspoň pro nejmenší bude.

A jsou roušky pro děti fakt takový problém?

Nám se zprvu zdálo, že ano, mně se to taky nelíbilo, ale vidíme, že i v zahraničí malé děti v rouškách fungují. Naučili jsme se taky nosit určité typy roušek, ve kterých se dýchá lépe. A když bude nejhůř, půjde třída na vycházku ven a na chvíli si od nich odpočine. Není nic příjemného být celý den v rouškách, ale ukázalo se, že to děti zvládnou.

Ve třídách se nemají kantoři točit. Bude se moci zapojovat třeba angličtinář?

Spousta škol učí angličtinu až od třetího ročníku, ale jsou i takové, které ji učí od první třídy. Angličtinář může docházet na výuku, ale je tam pravidlo, že by neměl učit ve víc než třech třídách.

Jak se těší učitelé na návrat prezenční výuky?

Drtivá většina u těchto malých dětí jednoznačně. Občas vidím i třeba velice šikovné učitelky, které ale nejsou technicky zdatné a dálková výuka jim z mnoha důvodů nesedí. Trpí u toho a de facto se každý den modlí, aby mohly mít děti zase ve škole. Budou ale i kantoři, kteří se bojí, a ti úplně nadšení asi nebudou.

Jistě je problém učit psaní přes počítač?

Ano. Bez rodičů to nejde a spolupráce s nimi taky není úplně bez mráčků. Opravdu si oddechnou skoro všichni. Pokud to zdravotníci umožnili a povolili, mám jako učitel radost.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků