Hlavní obsah
Soudci ústavního soudu v čele s předsedou Pavlem Rychetským Foto: Petr Kozelka, Právo

ČSSD čeká se stížností na restituce na nové ústavní soudce

Sociální demokraté vyčkávají s podáním ústavní stížnosti na zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi. Důvod je jednoduchý, čekají na nové soudce, které by tam na návrh nového prezidenta mohl schválit levicový Senát. Věří, že tito soudci zákon pomohou zrušit.

Soudci ústavního soudu v čele s předsedou Pavlem Rychetským Foto: Petr Kozelka, Právo
ČSSD čeká se stížností na restituce na nové ústavní soudce

Těžko předpokládat, že by Václav Klaus stačil do 7. března navrhnout soudce, kterého by oranžoví senátoři skousli.

Předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc Právu řekl, že nejen hledají nové argumenty a cizelují ty původní, ale čekají, až odejde dalších osm soudců od Ústavního soudu. Celkově je soudců 15, nyní už jen 12. Kandidáty, které navrhoval Václav Klaus, Senát zatím odmítl.

„Úspěšnému projednání nahrává spíš pozdější projednání, protože pravicoví ústavní soudci schválení pravicovým Senátem na návrh pravicového prezidenta budou obměněni, a to se souhlasem levicového Senátu,“ řekl Tejc.

Je vyloučené, že by soudci rozhodovali na objednávku politických stran. Může se ale promítat politická filozofie zastávaná tím kterým soudcem
bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová

Podle ČSSD zákon o církevních restitucích zaslouží zrušit proto, že nejen diskriminuje ostatní restituenty, ale ohrožuje i restituční hranici a Benešovy dekrety. Také není jasné, z jakých podkladů vláda při tvorbě zákona a odhadů paušální náhrady vycházela.

Bývalá ústavní soudkyně, senátorka Eliška Wagnerová připouští, že ústavní soudci se rozhodují nejen podle zákona, ale i podle svých politických názorů a zkušeností.

„Je vyloučené, že by soudci rozhodovali na objednávku politických stran. Může se ale promítat politická filozofie zastávaná tím kterým soudcem, když váží, kterému základnímu právu dá přednost,“ řekla Právu. Někdo podle ní dává přednost rovnosti, jiný naprosté svobodě.

VV zkoušejí kličku

Ústavní stížnost na církevní restituce podala už strana Věci veřejné, a to přesto, že nemá dost hlasů k podání takové stížnosti.

Ústavní stížnost může navrhovat pouze 41 poslanců nebo 17 senátorů. Poslanců VV je ale pouze 11. Véčkaři proto k ÚS podali ještě jednu stížnost, ve které navrhují, aby soud hranici 41 poslanců zrušil. Podle nich je toto ustanovení diskriminační.

Wagnerová soudí, že takto nemají šanci prorazit. „To je nesmysl, s tím nemohou uspět. 41 poslanců je adekvátní počet, není možné, aby zákon, o němž hlasovalo 200 poslanců a 81 senátorů, mohl nechat zrušit jediný poslanec. To je nepřijatelné,“ dodala.

Církevní restituce

Minulý režim zabavil církvím 181 tisíc hektarů lesa, 72 tisíc hektarů zemědělské půdy a přes osm tisíc hektarů dalších nemovitostí. Celkový objem restitucí se vyšplhal na 120 miliard korun.

Vyrovnání se vleče již dvacet let a zatím nejblíže jeho vyřešení byl kabinet Mirka Topolánka, který před třemi lety přišel s návrhem vrátit církvím zhruba třetinu majetku a zbytek ve finanční náhradě 83 miliard korun. Opozice však tehdy za pomoci přeběhlíků z ODS návrh potopila. 

Vláda Petra Nečase si vloni předsevzal vyřešení této otázky jako jednu z priorit. Ministr kultury Jiří Besser přišel nedávno v rámci úspor státního rozpočtu se změnou poměru vrácené částky k naturálnímu majetku na jedna ku jedné. Církev by tak dostala zhruba 60 miliard korun a majetek v podobné hodnotě.

Podle VV církevní restituce byly ve Sněmovně mj. prosazeny v rozporu proti jednacímu řádu Sněmovny. Poslanci VV jsou přesvědčeni, že jsou pro svůj odmítavý názor k zákonu o restitucích kriminalizováni a že rozpory ohledně restitucí přispěly k rozštěpení VV.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků