Hlavní obsah

Cizince čeká pro trvalý pobyt tvrdší test z češtiny

Právo, Naďa Adamičková, Marie Königová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Aktualizováno

Ministerstvo školství chystá tvrdší pravidla pro cizince, kteří chtějí získat v Česku trvalý pobyt. Do dvou let chce zpřísnit zkoušku z češtiny, kterou musí každý žadatel absolvovat. Přitom už dnes takovým testem na nejnižší úrovni neprojde čtvrtina zájemců.

Foto: Petr Horník, Právo

Jazyková zkouška cizinců

Článek

Od roku 2009, kdy povinné zkoušky začaly, do letošního dubna uspělo 55 207 uchazečů. Nejvíce přezkoušených bylo z Ukrajiny, Vietnamu a Ruska. Tato fakta uvádí zpráva ministryně Kateřiny Valachové (ČSSD) vládě.

Přitvrzení se netýká azylantů, jimž znalost češtiny předepsána není, neboť se předpokládá, že se v ČR nechtějí usadit natrvalo. Zkouška je vyžadována po těch, kteří zde žijí nejméně pět let, a je tedy zřejmé, že v Česku chtějí zakotvit.

KOMENTÁŘ DNE:

Lyžařské Nagano -  Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>

Písemně i ústně

Dosud těmto cizincům stačilo získat zkoušku na nejnižší úrovni A1. Ministerstvo navrhuje, aby od roku 2018 museli prokázat znalosti o stupeň vyšší. Přitom od roku 2009 bylo úspěšných 80 procent žadatelů. V posledních letech se ale jejich počet snížil jen na 72 procent.

Průběh zkoušky se měnit nebude. Cizinec musí absolvovat písemnou a ústní část. Během 70minutového testu prokáže, že rozumí psanému textu. Například doplňuje deset slov z nabídky do vytečkovaného textu nebo odpovídá na otázky typu, o čem je inzerát, který přečetl. Případně také odpovídá na nabídky několika firem pro případ, že by se mu porouchal vodovodní kohoutek. Předvádí, jak rozumí mluvenému textu, např. hlášení na nádraží. V poslední části píše např. krátký dopis do agentury s žádostí o práci.

Pokud v písemné části cizinec uspěje, je pozván k desetiminutovému pohovoru. Podle zkušeností je písemná část obtížnější než ústní. Rada Evropy vyzývá státy, aby tyto zkoušky nebyly překážkou integrace cizinců. Ministerstvo ujišťuje, že se to nestane za předpokladu, že cizinec absolvuje delší kurz.

„Cizinci budou s navýšením úrovně seznámeni s dostatečným předstihem tak, aby se na to mohli připravit,“ sdělil Právu tiskový odbor resortu. Do té doby bude muset být dostupná aspoň základní příprava na test. „Ministerstvo předpokládá, že se uchazeči o zkoušku budou muset účastnit kurzů v rozsahu asi 140 výukových hodin.“

Cizinci chodí dnes často na zkoušku bez oficiálních kurzů, protože se k ní mohou hlásit po pěti letech pobytu v ČR, nebo se připravují sami v placených kurzech. Využít mohou i bezplatné kurzy pořádané integračními centry v krajích. Pokud by tato podpora nebyla, hrozilo by podle školství, že přitvrzení testů by se stalo „umělým filtrem a překážkou pro integraci cizinců, kteří nemají dostatečné finanční prostředky na soukromé hodiny“.

Stát hradí první pokus za 1500 Kč

Podle ministerstva se jedná o to, aby nebyli cizinci izolováni a nestávali se zranitelnými. „Jde o to, vytvořit takové podmínky, aby cizinci byli přijímáni většinovou společností, byli v ní rovnoprávnými partnery, kteří navzájem komunikují a obohacují se,“ stojí ve zprávě. První zkoušku za 1500 Kč hradí stát.

Každý další pokus si musejí platit cizinci sami. Není výjimkou, že někdo opakuje i třikrát. Příležitostí je dost. Ještě do letoška se vypisovalo pět termínů měsíčně. Kvůli nižšímu počtu žadatelů se snížil počet na tři. Na každý termín se připravuje originální verze testu, takže za rok bude 36 verzí (tři krát 12 měsíců).

Zkoušky se dělají na středních školách s právem státní jazykové zkoušky a na vysokých školách. Letos těchto míst bylo 38, na začátku to bylo 55 škol. A bude jich ještě méně. O právo zkoušet mají přijít některé VŠ, kde byl zájem malý, a také všechny soukromé jazykové školy, kde bylo podle zprávy zjištěno nejvíc nedostatků.

Podvody s taháky i identitou

Mezi cizinci se často rozkřikne, jakou mají kde šanci uspět. Jsou pak ochotni jet se nechat přezkoušet přes celou republiku. Tak např. od listopadu 2012 do dubna 2013 vypadlo od zkoušek v jedné zlínské škole ze 40 uchazečů 35, v Jindřichově Hradci to bylo deset ze 14. V Olomouci neuspělo na jazykové škole sedm lidí z jedenácti, zatímco na katedře bohemistiky Univerzity Palackého o kus dál pouze jeden ze stejného počtu lidí.

Dosavadní zkoušky odhalily různé pokusy o podvod, dva dokonce šetří policie. Někteří „zprostředkovatelé“ si udělali ze získávání testů výdělečný podnik. Stalo se také, že cizinci měli připravené odpovědi a napsali je do testu, aniž by poznali, že dostali jiný test.

Proto jsou nyní testy poskytovány ředitelům škol elektronicky až dvě hodiny před zkouškou. Organizátoři se potýkali i s tím, že někteří cizinci se nechali zastupovat někým jiným. Tomu se nyní předchází tím, že zkouškám bývají přítomni i pracovníci cizinecké policie. Nad zkouškami bude nově bdít i školní inspekce. Když se podvod odhalí, může být zkouška zrušena.

Dalším opatřením, které povede k zamezení podvodů, je přechod na psaní propiskou. Dosud se používala obyčejná tužka, kdy se dá text vygumovat a pozměnit. Zvažuje se i možnost instalovat v místnostech kamery.

Aktuální podobu testu si můžete zkusit zde.

Výběr článků

Načítám