Hlavní obsah

Cisterciáci už opět hospodaří ve vrácených lesích

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Šumavské lesy kolem Lipna za posledních pět let už potřetí změnily svého majitele. Po lednovém rozhodnutí Ústavního soudu mohou na 2048 hektarech lesů v katastrech Vyššího Brodu a Frymburku znovu začít hospodařit cisterciáci z kláštera Vyšší Brod.

Foto: Václav Pancer, ČTK

Zabavené a opět vydané lesy cisterciáků u rakouských hranic v pohledu z lipenské přehrady

Článek

Převor kláštera Jan Justin Berka Právu řekl, že Lesy ČR majetek vrátily bez průtahů. Je rád, že se nenaplnily obavy, že dostanou zpět majetek poničený. Lesníci, které znovu zaměstnali, tak mohli začít zase pracovat. A práce mají nad hlavu, protože místní smrkové porosty značně zdecimoval kůrovec.

„Očekávali jsme, že lesy budou v horším stavu. Přenechali jsme Lesům ČR náš hospodářský plán a ony těžily podle něj, ale také lesy napadené kůrovcem. Bohužel tu kůrovec hodně řádil a je hodně vykáceno,“ podotkl převor.

Výnos pomůže opravě kláštera

Do svých služeb znovu přijali lesníky, které museli před třemi roky propustit, když Nejvyšší soud potvrdil rozhodnutí pražského Vrchního soudu, že majetek mnichům nepatří, protože o něj po válce přišli na základě Benešových dekretů.

„Výnosy teď asi nebudou delší dobu vysoké, protože budeme muset hlavně zalesňovat. Ale něco bude a my se budeme moci dál pustit do rekonstrukce kláštera, kterou jsme museli zastavit, když nejvyšší soud rozhodl, že musíme jednou restituovaný pozemek zase vrátit,“ uvedl Berka.

Lesní pozemky klášter získal zpět v restitucích v roce 2017 a začal na nich hospodařit a z výnosu opravovat rozlehlý klášterní areál, který získali mniši zpět už v roce 1990. S rozhodnutím Státního pozemkového úřadu vydat cisterciákům majetek zpět se ale před pěti lety Lesy ČR nesmířily a napadly ho u obecných soudů.

Klášter augustiniánů v Borovanech založili, aby se zapomnělo na Žižku

Tipy na výlety

U nich narazily. Uspěly až v roce 2019 u Vrchního soudu, který nařídil, že cisterciáci musí restituované lesy vrátit. Argumentace soudu byla tehdy velice jednoduchá. Cisterciá­kům byl majetek podle rozsudku odebrán na základě Benešových dekretů a je v národním zájmu dekrety neprolamovat, aby nebyl podkopán jeden z pilířů majetkového uspořádání v Česku, a to právě dekrety prezidenta Beneše ratifikované Národním shromážděním.

S tím, že cisterciáci byli podle všech svědectví i důkazů vůči republice za války loajální a že Benešovy dekrety použili až komunisté po únoru 1948, si už Vrchní soud hlavu nelámal.

Majetek cisterciáků byl konfiskován podle dekretu 108 na základě vyhlášky Okresního národního výboru v Kaplici ze dne 6. 3. 1948. Cisterciáci se hájili tím, že komunisté dekrety zneužili k jejich likvidaci jako třídních nepřátel. S tím se ztotožnil i Ústavní soud.

Klášter Zlatá Koruna nechal postavit Přemysl Otakar II., aby naštval Vítkovce

Tipy na výlety

Podle něj by měly soudy postupovat vůči restituentům co nejvstřícněji. „Demokratický právní stát nesmí vytvářet další křivdy, a to ani za pomoci zdánlivě adekvátního výkladu zákona, který je však zbytečně sofistikovaný a vede k závěrům, které restituenti právem považují za nespravedlivé,“ stojí v rozhodnutí ÚS z letošního ledna.

Hitlera nepustil

Cisterciáci jsou za výsledek vděční. „Kolaboranti jsme nebyli. A máme radost nejen proto, že nám vrátili lesy, ale že se potvrdilo, že jsme skutečně právní stát a Ústavní soud to rozsoudil podle spravedlnosti,“ poznamenal převor.

Cisterciáci měli za druhé světové války pohnutý život. Nacisté jim klášter bez náhrady v roce 1941 zkonfiskovali a mniši skončili ve vězení či koncentračních táborech.

Např. Engelbert Blöchl zemřel v koncentračním táboře Dachau. Tehdejší opat Tecellin Jaksch před válkou odmítl vpustit do kláštera Adolfa Hitlera při jeho návštěvě Sudet. Za to byl zatčen gestapem a část války prožil ve vězení. Naopak před válkou i po válce několikrát klášter navštívil prezident Edvard Beneš.

Církev neuspěla ve sporu o zahradní centrum v Kroměříži

Domácí

„Při budování pohraničních opevnění proti nacistům klášter dodával republice dřevo. Nikdo ze zaměstnanců nesměl být v NSDAP. Ještě předtím, než byly Sudety zabrané, se panu opatu podařilo ukrýt do Národní galerie vyšebrodský oltář,“ řekl před časem Berka. Ten klášter získal zpět, visí v Národní galerii v Praze.

Vyšebrodské opatství je jediný fungující cisterciácký mužský klášter v ČR. Cisterciácký ženský klášter Porta coeli je v obci Předklášteří u Tišnova v okrese Brno-venkov.

Další cisterciácký klášter stojí v Oseku v Krušných horách, který byl církvi vydán v 90. letech v rámci výčtového zákona, ale dnes už slouží pouze jako památka, protože v něm nejsou žádní mniši a stará se o něj Spolek přátel oseckého kláštera. Ten také požádal v rámci restitucí o tisíc hektarů lesů.

Ale neuspěl ani u Ústavního soudu, který v roce 2020 rozhodl, že platí rozsudky nižších soudů, podle kterých byl cisterciákům majetek konfiskován prezidentskými dekrety jako nepřátelům republiky.

Reklama

Výběr článků

Načítám