Hlavní obsah
JAS-39 Gripen působily v Pobaltí od začátku září 2019. Foto: Ludmila Žlábková, Právo

Česká mise v Pobaltí skončila, poslední gripen přiletí v pátek

Po půl roce se čeští piloti vracejí z Pobaltí. Čtvrtečním večerním příletem zbylé části armádního úkolového uskupení na základnu v Čáslavi zakončila Česká republika misi na estonské základně v Ämari. Jejím cílem bylo chránit vzdušný prostor v oblasti.

JAS-39 Gripen působily v Pobaltí od začátku září 2019. Foto: Ludmila Žlábková, Právo
Česká mise v Pobaltí skončila, poslední gripen přiletí v pátek

Přílet posledního gripenu, který kvůli technické závadě minulý týden zůstal na letišti Šiauliai v Litvě, je plánován na pátek. ČTK o tom informoval Tomáš Maruščák z generálního štábu. První část personálu a čtyři z pěti gripenů se do ČR vrátily už minulý týden.

„Úkol končí vždy až s návratem vojáků. Dnes můžeme říct, že jsme úspěšně absolvovali naše šesté nasazení v zahraničí," uvedl velitel čáslavské základny Petr Tománek.

Gripeny tuzemské armády.

Foto: Petr Horník, Právo

Čeští piloti s letouny JAS-39 Gripen působili na základně Ämari od začátku září. Nebe nad Litvou, Lotyšskem a Estonskem střežili v aliančním systému protivzdušné a protiraketové obrany. Čeští stíhači absolvovali 13 ostrých vzletů, což je podle velitele standardní číslo.

Startovali například k letadlům, která nesplňovala podmínky pro let nad mezinárodními vodami či nepoužívala identifikační kódy. Piloti gripenů je museli identifikovat. Ve vzduchu čeští piloti strávili také stovky hodin při cvičných letech, například s jednotkami alianční předsunuté přítomnosti (eFP).

Ve čtvrtek 2. ledna se na čáslavskou základnu vrátily tři gripeny a první část personálu. Čtvrtý gripen musel kvůli nepříznivému počasí přistát v Pardubicích, do Čáslavi přiletěl o den později. U pátého letounu došlo k závadě na palivovém systému při doplňování paliva.

Pro české letectvo byla estonská mise šestým střežením spojeneckého vzdušného prostoru. Kromě Pobaltí čeští stíhači třikrát působili na Islandu. Mise se účastnilo kolem 75 vojáků. Na ochraně vzdušného prostoru se podílelo také dánské a belgické letectvo s letouny F-16 z litevské základny Šiauliai. Čeští piloti předali svůj úkol příslušníkům polských vzdušných sil 31. prosince loňského roku.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků