Hlavní obsah
Farma Čapí hnízdo na Benešovsku Foto: Milan Malíček, Právo

Čapí hnízdo dostalo od Agrofertu za reklamu přes 270 milionů

Více než 272 milionů korun poslal v letech 2010 až 2013 Farmě Čapí hnízdo za reklamu koncern Agrofert. S odkazem na veřejné dokumenty to dnes napsal server iROZHLAS.cz. Stamilionové částky vynaložené na reklamu zajímají policii, která prověřuje, zda hospodaření Čapího hnízda nedoprovázely daňové úniky. Server Echo24.cz napsal, že na podnět německého úřadu z roku 2014, který se týkal smlouvy o reklamě mezi německým Agrofertem a Farmou Čapí hnízdo, česká finanční správa daň nedoměřila.

Farma Čapí hnízdo na Benešovsku Foto: Milan Malíček, Právo
Čapí hnízdo dostalo od Agrofertu za reklamu přes 270 milionů

Už více než tři roky policie vyšetřuje také údajný podvod s dotací na stavbu rekreačního a konferenčního areálu Čapí hnízdo. V kauze stíhá premiéra Andreje Babiše (ANO) a některé členy jeho rodiny. Babiš dlouhodobě odmítá, že by se kolem farmy dělo cokoliv nezákonného. Agrofert vlastnil do předloňského února, následně jej vložil do svěřenských fondů. Podobně mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka opakovaně uvádí, že neví o žádných pochybeních.

Nové policejní vyšetřování se podle serveru týká podezření, že peníze ve skutečnosti nešly na reklamu, ale pomáhaly farmě splácet úvěr a Agrofertu snížit si daně. O možných machinacích s reklamou vyšetřovací tým ví od chvíle, kdy začalo vyšetřování údajného dotačního podvodu, píše server. Informaci podle něj zmiňují dva klíčové posudky, s nimiž policie pracuje. Oba poukazují na nesrovnalosti v příjmech Farmy Čapí hnízdo z reklamy.

Jeden z posudků si nechal vypracovat dotační úřad při zvažování, jestli má vůbec projektu Čapího hnízda peníze přidělit. Jeho autor přiznání dotace nedoporučil mimo jiné kvůli podezřele velkorysým plánům na příjem z reklamy. Farma do žádosti napsala, že očekává výdělek 25 milionů korun ročně, podle posudku to mohlo být maximálně 12,5 milionu korun.

Druhý posudek pro policii podle serveru vyhotovila společnost Česká znalecká a pracovala už se skutečnými výdaji a příjmy Farmy Čapí hnízdo. Zjistila, že provoz Čapího hnízda vydělával od zahájení činnosti prakticky jen díky reklamě zadané Agrofertem. Bez ní by farma Čapí hnízdo nedokázala ani zaplatit zaměstnance, natož splácet stamilionový úvěr bance. Tržby za reklamu, jejímž jediným zadavatelem byl Agrofert, se na celkových tržbách za prodej výrobků a služeb podílely v jednotlivých letech 71,5 až 91,25 procenta. Posudek také upozorňuje, že kongresové centrum využívaly především společnosti z holdingu Agrofert, takže reklama postrádala "elementární význam".

Na možné daňové delikty v souvislosti s reklamními příjmy Farmy Čapí hnízdo v roce 2014 upozornil Česko finanční úřad z německé Saské Kamenice (Chemnitzu). Česká finanční správa zahájila řízení, výsledkem nebylo doměření daně ani podnět orgánům činným v trestním řízení, uvedl server Echo24, kterému to sdělil pražský finanční úřad. Ministerstvo financí, kterému finanční správa podléhá, většinu roku 2014 vedl Babiš.

Společnost Farma Čapí hnízdo, tehdy ještě pod názvem ZZN AGRO Pelhřimov, do přelomu let 2007 a 2008 patřila Agrofertu. V prosinci 2007 se firma přeměnila na akciovou společnost s akciemi na majitele. V létě 2008 získala padesátimilionovou evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky, na kterou by jako součást Agroferu neměla nárok. Po několika letech se společnost vrátila pod Agrofert. Farmu Čapí hnízdo nyní vlastní společnost Imoba, která loni spornou dotaci státu vrátila.

Kauza Čapí hnízdo
Je to farma s konferenčním centrem na Benešovsku, která vyrostla na místě bývalého statku a lihovaru. Práce na projektu začaly v roce 2006, areál byl otevřen v roce 2010.
V roce 2008 získal projekt s názvem „Multifunkční kongresový areál Čapí hnízdo“ 50milionovou dotaci určenou na podporu malých a středních podniků. O dotaci žádala společnost Farma Čapí hnízdo, a. s., která měla akcie na majitele. Kdo byl jejím skutečným majitelem, není jasné.
Před získáním dotace a po uplynutí doby, kdy měla společnost v souladu s dotačními podmínkami udržovat projekt naživu, farma patřila pod Agrofert podnikatele Andreje Babiše. Ten se v dokumentu Matrix AB z roku 2015 k farmě hlásí jako ke svému nápadu.
Farma už v průběhu stavby přitahovala pozornost médií – pod Agrofertem by totiž na dotaci pro malé podniky nedosáhla. Tento zájem ještě vzrostl po Babišově vstupu do politiky v roce 2011 a po úspěchu jeho hnutí ANO ve volbách v roce 2013. Babiš odmítal, že by farmu v době, kdy měla být malým podnikem, vlastnil. Označoval se za „strategického partnera“.
K otázce skutečného vlastníka Babiš v průběhu času uváděl rozporuplné odpovědi, jako že neví, že farmu vlastní „nějací advokáti“, nebo že v době žádosti o dotaci ji vlastnily jeho dvě dospělé děti a bratr jeho partnerky.
Dotací pro farmu se zabýval Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF). Ze tří odstavců, které české úřady z jeho 50stránkové zprávy o Čapím hnízdě oficiálně zveřejnily, vyplývá, že našel jisté „nesrovnalosti“ a doporučil, aby farma nedostala peníze z eurofondů. Podle informací z médií je ve zprávě zmiňován trestný čin podvodu a poškozování zájmů Evropské unie.
yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků