Při kombinaci jména, rodného čísla, adresy a také vlastnoručního podpisu už může být jen krůček k zneužití, které vede třeba až ke zfalšování osobních dokladů. Právě na možnost zneužití upozorňují ochránci osobních dat. Podle náměstkyně Úřadu na ochranu osobních údajů Aleny Kučerové je rodné číslo rizikovou složkou identifikace osob.

"Rodné číslo by šlo nahradit datem narození. Pokud by v zákonu zůstalo, pak by nemělo být volně k nahlédnutí, zejména když lze ze zpráv volně pořizovat kopie," řekla Právu. Proto by byl úřad pro změnu zákona, která by tyto citlivé údaje ochránila. Ministr vnitra František Bublan také varoval: "I když je zneužití osobních dokladů stále obtížnější, máme případy, kdy k tomu dochází." Dodal, že jde především o starší doklady, které ještě nemají potřebné ochranné prvky v podobě například strojově čitelné zóny. "Doklady se dají zneužít především k úvěrovým podvodům," poznamenal Bublan.

Dvojí metr

Skandály s falešnými sponzory ODS v druhé polovině devadesátých let vedly politiky k zpřísnění zákona o sdružování v politických stranách. Ten od roku 2000 stanoví, že strany musí své dárce identifikovat detailními osobními údaji.

Zatímco ke sponzorům se politici zachovali kvůli pověsti svých stran co nejpřísněji, v případě zveřejňování svých vlastních údajů jsou mnohem opatrnější. A to právě kvůli možnému zneužití.

Jasně to ukázaly několikaleté spory kolem zákona o střetu zájmů, kdy se politici dlouho bránili tomu, aby informace o jejich majetkových poměrech či o poměrech soudců byly veřejně přístupné na internetu. Prý proto, aby nebyly návodem třeba ke krádežím nebo pomstám.

Nakonec zvítězila varianta, podle které sice majetkové údaje budou ve veřejné síti přístupné, avšak bez adres, o rodných číslech ani nemluvě. Navíc každý, kdo v nich bude chtít listovat, se bude muset identifikovat. stejně jako při nahlížení do jejich písemné podoby.

Přístup volný

V případě dárců politických stran ale taková praxe vůbec neplatí. Do parlamentní knihovny, kde jsou výroční finanční zprávy politických stran k dispozici, může přijít kdokoli, ve zprávách si nejen listovat, ale také si pořizovat jejich kopie. To vše zákon dovoluje. Předložení občanského průkazu, jako v případě majetkových přiznání, není potřeba.

Kouzlem nechtěného se však ve finančních zprávách objevily i osobní údaje některých politiků, kteří své straně věnovali nějaké peníze," "Mám dojem, že tady převážila snaha o maximální transparentnost nad ochranou osobních údajů," uvedl pro Právo místopředseda Sněmovny a ODS Ivan Langer.

Podle něj by se proto poslanci měli zamyslet nad tím, zda neupravit zákon tak, aby se dárci veřejně identifikovali bydlištěm a datem narození, přičemž rodné číslo by zůstalo neveřejné. Jen pro případ sporu či podezření by bylo přístupné příslušným orgánům. Tedy přesně tak, jak doporučuje Úřad na ochranu osobních údajů.

Možné zneužití citlivých údajů připustil také šéf komunistů a další místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip. Připomněl, že takové jednání je trestné.