Vydání hradu brání Národní památkový úřad (NPÚ), argumenty jejich právní zástupkyně však soud odmítl. Zástupkyně NPÚ odmítla rozsudek komentovat, ani nesdělila, zda úřad využije možnosti odvolání. Podle jednoho z dědiců Jarmila Špačka se proti části rozhodnutí týkajícího se rozdělení pozemků odvolají ke krajskému soudu samotní restituenti.

"Neodvoláme se proti výroku soudu, ale kvůli nesouladu v záležitosti dědictví. Přibyl totiž mezi nás jeden vlastník s komplikovanými dědickými řízeními," řekl Špaček.

Národní památkový ústav se domáhal vyslovení, že restituenti nejsou vlastníky nemovitostí tak, jak jim je vydal pozemkový úřad. Podle ministerstva kultury ani případné vydání hradu soukromníkům neznamená ohrožení hradu. Ze zákona se totiž i soukromý vlastník musí o národní kulturní památku patřičně starat a udržovat ji.

Ústavní soud loni v červnu odstranil svým rozhodnutím překážku, která bránila vydání hradu. Soud tehdy zrušil část zákona o půdě, která neumožňovala restituentům vydávat majetek zapsaný na seznamu národních kulturních památek (NKP). Soudci označili spornou část zákona za diskriminující, protože objekty nenacházející se na seznamu NKP, bylo možno vydávat.

Ve středečním soudním sporu byl na straně žalobce Národní památkový ústav a na straně druhé pozemkový úřad a devět fyzických osob, tedy restituentů či jejich zástupců.

Historie hradu Kokořín
Postaven v první polovině 14. století v panství pánů z Dubé, zřejmě Hynkem Berkou z Dubé.
Za husitských válek dobyt a pobořen.
Od poloviny 16. století nepoužíván. Kvůli nedostatečné údržbě a nepřístupné poloze hrad pustne.
Za romantismu zřícenina inspiruje umělce.
V roce 1894 kupuje hrad i s pozemky pražský podnikatel Václav Špaček.
V letech 1911 až 1918 provedena rozsáhlá rekonstrukce.
Po 1. sv. válce dobudována rekreační zařízení v podhradí.
V současnosti je hrad ve správě Národního památkového úřadu.
Zdroj: ČTK