Balínův kodex definuje střet zájmu jako přijímání výhod v souvislosti s výkonem mandátu nejen politikem, ale i jeho rodinou, příbuznými a blízkými osobami, a to i právnickými, s nimiž by vstoupil do obchodního styku. Politik rovněž nesmí vyžadovat a přijímat dary, úsluhy a laskavosti nebo jiná zvýhodnění, která by mohla ovlivnit výkon jeho služby veřejnosti.

Poslední z šesti článků kodexu určuje právo občanů kontrolovat všemi demokratickými prostředky, jak politikové vykonávají své mandáty.

Kodex má být podle Balína pouze doporučující a každý politik by se k němu měl na počátku kariéry deklaratorně přihlásit. Text kodexu současně předkládá k veřejné diskusi, která by neměla trvat déle než půl roku, uvedl senátor.

V české Sněmovně není ovšem politická turistika poslední dobou častým jevem. Vláda se spoléhá na křehkou většinu 101 hlasů z celkových 200, bedlivě si tedy střeží každého zákonodárce.

Političtí turisté

Jedním z mistrů politického lavírování byl v devadesátých letech např. současný ministr kultury Vítězslav Jandák, jenž krátce působil v Republikánské unii, KDU-ČSL i ODS. Nyní hlasuje ve vládě v souladu s míněním kolegů ze soc. dem.

Se změnou stranických dresů se v poslední době potýká i sousední Slovensko, kde bývalý nenáviděný Mečiarův ministr vnitra Gustáv Krajčí poslední dobou jako poslanec podporuje vládu Mikuláše Dzurindy.

O tom, že politická změna kabátů nemusí nutně znamenat ztrátu důvěryhodnosti, svědčí kariéra britského vůdce ve druhé světové válce Winstona Churchilla, jenž opakovaně balancoval mezi konzervativci a liberály.