Balek zpracoval posudek pro státní zastupitelství, které z podnětu nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové nezávislou expertízu nařídilo po dvou předcházejících, pořízených pro vládu a pro pražský magistrát.

Obě dospěly k podobnému závěru jako nejnovější Balkova: Systém vodních děl na středním toku Vltavy nemohl průběh povodně s dvousetletou vodou nijak ovlivnit.

Kaskáda za to nemůže

Benešová se s tehdejšími posudky s ohledem na zadavatele, a tedy na možnou menší míru objektivity závěrů, nespokojila a vyzvala k posouzení organizaci na domácích vlivech zcela nezávislou.

Právu prostřednictvím své tiskové mluvčí sdělila také nesouhlas s odložením policejního vyšetřování míry zavinění: "Vyhodnocení je velice stručné," uvedla mluvčí Alena Blažková. "Jeho nedostatkem je i to, že dosud nebylo provedeno odborné, komplexní a nezávislé vyhodnocení manipulací na vltavské kaskádě v době bezprostředně předcházející povodním."

Autora posudku Jaroslava Balka nebylo dnes možné zastihnout. Je hospitalizován, čeká ho operace žlučníku, jak Právu sdělila jeho manželka.

V jeho posudku je uvedeno, že pokud by se voda z přehrad nad Prahou začala vypouštět v dostatečném předstihu, snížil by se průtok hlavní povodňové vlny pouze o sedmnáct procent a kulminace hladiny by stejně přesáhla dvousetletou vodu.

"Do podloží a podzemních částí města by i zredukované povodňové vlny stejně prosákly netěsnými opěrnými zdmi pobřežní regulace a zatopenou kanalizační sítí," citovala z Balkovy zprávy ČTK.

Všeobecná nepřipravenost

Zpráva nezávislého experta OSN nepotvrdila ani míru zavinění obecného ohrožení předsedy české Ústřední povodňové komise Libora Ambrozka, tehdejšího ministra životního prostředí, a povodňového pražského primátora Igora Němce. Odpovědné osoby neměly podle Balka dostatek věrohodných informací, aby mohly postupovat ideálním způsobem.

Ve zprávě se ale Balek zmiňuje o všeobecné nepřipravenosti, o zanedbaném nácviku, o zmíněné omezené možnosti předpovědních metod, o poruchách a výpadcích v síti vodoměrných stanic, o destrukci důležitých stanic při povodni, o měrných křivkách limitovaných jen na stoletou vodu a o drastické rychlosti postupu povodně na malých tocích.

Ambrozek a Němec jsou z vody

"Nebylo zjištěno, že by některé z uvedených problémů byly vyvolány sníženou kvalifikací osob nebo jejich nedostatečnou praxí v rámci jejich běžné působnosti," uzavřel Balek ve zprávě.

Připomínáme, že Ambrozek v nejkritičtější době srpnových záplav po úderu první povodňové vlny odjel s rodinou na dovolenou na Moravu a Slovensko. Do Prahy se vrátil, až když premiér Vladimír Špidla vyhlásil 12. srpna v pěti krajích nouzový stav.

Nedostatečná informovanost zavinila i chlácholivá televizní vyjádření primátora Němce o možném rozsahu povodně nad úroveň padesátileté vody.

Benešová příkazem obnovit vyšetřování uložila zjistit, zda se někdo během povodní nedopustil trestného činu obecného ohrožení, a také kdo je odpovědný za miliardové škody způsobené zatopením třetiny tras a stanic metra.

Z metra si voda vzala sedm miliard

Podle mnoha expertů sedmimiliardová povodňová škoda v pražském metru nezávisela na tom, jestli bylo možné lépe manipulovat s vltavskou kaskádou.

"Voda do metra natekla neutěsněnými průchodkami pro kabely, nebyla uzavřena vrata ochranného systému. Na Náměstí Republiky navíc tlak vody vyrazil u těsnících vrat práh. Tomu bylo možné při kvalitní běžné údržbě zabránit. Voda by se tak dostala jen do trasy C, ne do všech tras," řekl Právu jeden z expertů, který nechtěl být uveden jménem.

K týmž závěrům dospěla později i tzv. Laudátova komise pražského magistrátu. Zástupci stoprocentního vlastníka, pražští zastupitelé v představenstvu a dozorčí radě dopravního podniku, řešili otázku odpovědnosti za škody milostivě.

Po povodních neodvolali ani generálního ředitele dopravního podniku Milana Houfka ani ředitele metra Ladislava Houdka ani šéfa jeho ochranného systému Jiřího Svobodu. Dva posledně jmenovaní ale na své funkce o několik týdnů později rezignovali.