Hlavní obsah

Druhé české předsednictví EU: škrty a hlavně už žádné Promopro

Právo, Naďa Adamičková, Marie Königová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Ačkoli české druhé předsednictví EU bude až v druhé polovině roku 2022, vláda již plánuje, že bude úspornější než to první v roce 2009. Vyplývá to ze zprávy Úřadu vlády, kterou má Právo k dispozici a kterou projednají ministři v pondělí.

Foto: Yves Herman, Reuters

Ilustrační foto

Článek

Předsednictví před deseti lety provázel skandál zvaný Promopro podle firmy, která podvodně inkasovala stamiliony za služby, například za ozvučení, které nebyly provedeny. Za to pak padly pokuty a několikaleté tresty viníkům.

České předsednictví v roce 2009 vyšlo na 3,5 miliardy korun, což dnes odpovídá čtyřem miliardám. První odhad, že bude třeba přijmout 660 nových zaměstnanců, se již smrskl na číslo 570. Jak konstatuje zpráva, „je pravděpodobné, že bude nutno provést další sérii rozhovorů o možných redukcích“. Kolik financí vláda hodlá vynaložit, by mělo být jasné do konce dubna.

Šetřit ano, ale abychom nebyli škrti, kteří promarní příležitost razit věci důležité pro ČR
Ondřej Benešík

„Již žádné Promopro, ani pád vlády,“ řekl Právu šéf sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU-ČSL) v narážce na to, že předraženou zakázku řešily léta soudy a že předsednictví tehdy za Topolánkovu vládu, kterou shodila ČSSD pod vedením premiéra Jiřího Paroubka s pomocí rebelů z ODS a zelených, musel dokončit úřednický kabinet Jana Fischera.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Jiří Paroubek s Mirkem Topolánkem.

Druhé předsednictví se bude už týkat další vlády, protože mandát té současné Babišovy končí v říjnu 2021.

V roce 2009 se na přípravě a průběhu předsednictví podílelo 1255 osob. Bylo vytvořeno 359 nových míst, z toho byly 102 na stálém zastoupení v Bruselu. Dalších téměř 400 lidí pracovalo na dohodu.

Před deseti lety ČR uspořádala téměř 1100 akcí, z toho čtyři summity na nejvyšší úrovni. V roce 2022 se zatím počítá pouze s jedním summitem na úrovni hlav států a předsedů vlád členských států EU.

Foto: Michaela Říhová, Právo

David Černý se svou Entropou

Z plánů resortů dosud vyplynulo, že ČR by měla organizačně a obsahově zajistit až 1550 zasedání různých orgánů EU. Babišova vláda hodlá při nich využít zkušenosti úředníků, kteří se podíleli na akcích před deseti lety a nyní ještě na ministerstvech pracují.

„Bylo by málo neudělat ostudu“

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ale už naordinovala ministerstvům personální dietu, chce, aby úřady šetřily s lidmi i na předsednictví. Podle poslance Benešíka by se šetřit mělo, ale ne na všem. „Pokud budeme šetřit na zbytných věcech, jako jsou ,chlebíčky‘, tak si myslím, že to je v pořádku. Ale pokud bychom měli šetřit na kvalitních lidských zdrojích, které budou předsednictví nejen zabezpečovat, ale především mu dávat potřebný obsah a pak i věci vyjednat, tak to bych z toho radost neměl,“ uvedl.

„Abychom nebyli škrti, kteří promarní příležitost razit věci důležité pro ČR,“ dodal šéf výboru. V dokumentu Úřad vlády tvrdí, že jde o prestiž a dobré jméno ČR. „Úspěšné předsednické státy ze zvládnutého předsednictví těží dlouho do budoucna a je významně posílen jejich koaliční potenciál a schopnost ovlivňovat vyjednávání legislativy EU.“

To potvrzuje Benešík, podle kterého je hlavní, aby ČR jako předsednická země dostala na stůl a pak i do strategických a legislativních materiálů důležitá témata.

„Nejde o to, abychom ten půl rok nějak bez úhony přežili, ale abychom této jedinečné příležitosti využili k ošéfování věcí, které jsou pro ČR důležité a které bychom jako členská země prosadit k jednání nemohli. Bylo by málo, kdybychom si na konci předsednictví řekli: přežili jsme, neudělali jsme ostudu,“ řekl Benešík Právu.

Reklama

Výběr článků

Načítám