Původní návrh zákona, který předložil Patrik Nacher (ANO), vrátili senátoři Sněmovně se zmírňujícími pozměňovacími návrhy, není ale jisté, na jakou stranu se dolní komora přikloní. Právo má k dispozici prohlášení, které podepsalo celkem šest organizací v čele s Člověkem v tísni.

„Jsme přesvědčeni, že varianta novely insolvenčního zákona, která vzešla ze Senátu, přinese sociálně spravedlivé řešení, kdy téměř žádný předlužený člověk nezůstane bez možnosti do oddlužení vstoupit a zároveň splatí maximum toho, co bude v jeho možnostech, s jasným výsledkem na konci,“ píše se v textu, který organizace zaslaly poslancům.

Dalšími signatáři jsou například Charita ČR, Asociace poskytovatelů sociálních služeb, Asociace občanských poraden či Rubikon centrum, které pomáhá lidem propuštěným z výkonu trestu.

Polovina ze všech exekucí v ČR je vedena pro směšné částky, které narostly úroky a penalizacemi do obřích rozměrůJan Černý, Člověk v tísni

Senátní verze je podle nich příznivější k dlužníkům, ale i k věřitelům a soudům: odstraňuje podmínku minimální měsíční splátky 2000 korun pro vstup do oddlužení, což by se podle neziskovek dotklo primárně starobních a invalidních důchodců s příjmem do výše cca 9700 Kč měsíčně nebo nízkopříjmových domácností s jedním živitelem.

„Držet tyto zranitelné osoby do konce života v dluhové pasti by nepřineslo žádný prospěch jejich věřitelům, a navíc by znamenalo zvýšené náklady pro veřejné a státní instituce, případně i pro exekutory,“ píšou organizace poslancům.

Téměř 900 tisíc dlužníků

V Česku je téměř 900 tisíc lidí zatíženo exekucemi, půl milionu osob je v dluhových pastech.

Za 5000 Kč vymáhají některé společnosti stovky tisícJan Černý, Člověk v tísni

„Kromě toho, že senátní návrh zvyšuje předvídatelnost oddlužení a zvyšuje kontrolu nad splácením, umožní oddlužení nejzranitelnějších skupin obyvatel. Polovina ze všech exekucí v ČR je vedena pro směšné částky, které narostly úroky a penalizacemi do obřích rozměrů,“ uvedl pro Právo Jan Černý z Člověka v tísni.

„Za 5000 Kč vymáhají některé společnosti stovky tisíc. Zaplatit třicet procent z těchto dluhů, jak navrhuje poslanecká verze, není spravedlivé požadovat. Pro seniory, dětské dlužníky a oběti predátorů je senátní verze nadějí,“ doplnil.

Za senátní návrh se stavějí i další představitelé neziskového sektoru. „V poradně máme předlužené klienty, kteří by za těchto pravidel nemohli do oddlužení nikdy vstoupit, protože vzhledem ke svému zdravotnímu stavu už nejsou schopni si k nízkému důchodu přivydělat. Opatření by se však dotklo i těch, kteří mají nižší příjem pouze dočasně, například z důvodu rodičovské dovolené,“ uvedla Pavla Aschermannová z Rubikon centra.

Nepoctivý záměr

Senátoři zároveň doplnili definici tzv. nepoctivého záměru, při jehož prokázání by bylo oddlužení zrušeno ihned, a ne až na konci pětiletého období splácení. „Tato pravidla významně odlehčí i soudům, které nebudou muset po pětiletém období individuálně posuzovat, zda dlužník veškeré úsilí vynaložil, nebo nevynaložil,“ míní Daniel Hůle z Člověka v tísni.

„Senátem schválené nastavení pravidel lze považovat za výhodnější a spravedlivější i pro věřitelskou stranu. Dosud jsme viděli, že uspokojení věřitelů je v oddlužení vyšší než v exekucích. Navíc v oddlužení se věřitelé uspokojují poměrně, a nikoli v pořadí, v jakém se podaly návrhy na exekuci,“ uvedla Iva Kuchyňková z Charity ČR.

TOP 09 chce přesvědčit Pánek

O podobu insolvenčního zákona se v dolní komoře parlamentu asi svede bitva. ANO ani ODS podle informací Práva senátní návrh nepodpoří. „Nehlasovali jsme pro sněmovní verzi, která nám přišla příliš měkká a příliš se vztahuje na dluhy do budoucna. Představa, že bychom podpořili ještě měkčí senátní verzi, je vysoce nepravděpodobná,“ řekl Právu Marek Benda (ODS).

Nerozhodnutá je TOP 09, kterou přijde na její poslanecký klub v úterý přesvědčit ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek. „Po diskusi s ním se definitivně rozhodneme,“ uvedl předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. Jasný názor nemají ani komunisté, čekají na jednání klubu.

Za přijetí senátního návrhu horují Starostové a nezávislí, podpoří ho i Piráti. „Jsem si téměř jistá, že budeme hlasovat pro senátní verzi,“ řekla Právu jejich první místopředsedkyně Olga Richterová.