„Vrchní státní zastupitelství v Praze i vedení Městského státního zastupitelství v Praze (MSZ) se shodli na závěru, že dozorový státní zástupce MSZ v Praze nepostupoval při výkonu dozorových oprávnění a povinností k policejnímu orgánu dostatečně důrazně a zcela efektivně,” uvedla ve středu Bradáčová s poukazem na četné dotazy novinářů, kteří se o případ zajímají, a na „zřejmý významný veřejný zájem”.

Státní zástupce Jaroslav Šaroch

Státní zástupce Jaroslav Šaroch

FOTO: Vít Šimánek, ČTK

„Na základě těchto zjištění bylo přijato opatření směřující k tomu, aby dozorový státní zástupce byl aktivnější, a zajistil tak úplné a rychlé ukončení vyšetřování,” dodala k výsledkům dohledové kontroly, která posuzovala pouze postup státního zástupce, a nikoliv policie.

Podle mluvčího MSZ Aleše Cimbaly byla Šarochovi uložena pravidelná povinnost podávat zprávy o stavu řízení. „V rámci vnitřního dohledu nebylo zjištěno, že by bylo vyšetřování stiženo vadami, které by jej do budoucna zatěžovaly, nebo průběh vyšetřování zpochybňovaly,” citovala ČTK Cimbalu.

Čapí hnízdo
Společnost Farma Čapí hnízdo, tehdy ještě pod názvem ZZN AGRO Pelhřimov, patřila do přelomu let 2007 a 2008 do Babišova holdingu Agrofert, který je nyní ve svěřenském fondu. V prosinci 2007 se firma přeměnila na akciovou společnost s akciemi na majitele. V létě 2008 získala padesátimiliónovou evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky. Po několika letech, kdy dodržovala dotační podmínku, se společnost vrátila pod Agrofert.

O kontrole rozhodla Bradáčová letos v říjnu. Již dříve konstatovala, že délka vyšetřování je „hraničně akceptovatelná“.

Kvůli podezření z pokusu o dotační podvod je v kauze Čapí hnízdo stíháno sedm lidí. Vedle premiéra Babiše a jeho dospělých dětí i jeho manželka Monika Babišová, švagr Martin Herodes. Babiš obvinění z podvodu opakovaně odmítá. Oba potomci podle něj trpí duševními poruchami, což protahuje vyšetřování, a policie zvažovala, zda případ nerozdělit. [celá zpráva]

Policie původně stíhala 11 lidí. Místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek a další tři z nich ale uspěli se stížností proti stíhání.

Kauza Čapí hnízdo
Farma s konferenčním centrem na Benešovsku vyrostla na místě bývalého statku a lihovaru. Práce na projektu začaly v roce 2006, areál byl otevřen v roce 2010.
V roce 2008 získal projekt s názvem „Multifunkční kongresový areál Čapí hnízdo“ 50milionovou dotaci určenou na podporu malých a středních podniků. O dotaci žádala společnost Farma Čapí hnízdo, a. s., která měla akcie na majitele. Kdo byl jejím skutečným majitelem, není jasné.
Před získáním dotace a po uplynutí doby, kdy měla společnost v souladu s dotačními podmínkami udržovat projekt naživu, farma patřila pod Agrofert podnikatele Andreje Babiše. Ten se v dokumentu Matrix AB z roku 2015 k farmě hlásí jako ke svému nápadu.
Farma už v průběhu stavby přitahovala pozornost médií – pod Agrofertem by totiž na dotaci pro malé podniky nedosáhla. Tento zájem ještě vzrostl po Babišově vstupu do politiky v roce 2011 a po úspěchu jeho hnutí ANO ve volbách v roce 2013. Babiš odmítal, že by farmu v době, kdy měla být malým podnikem, vlastnil. Označoval se za „strategického partnera“.
K otázce skutečného vlastníka Babiš v průběhu času uváděl rozporuplné odpovědi, jako že neví, že farmu vlastní „nějací advokáti“, nebo že v době žádosti o dotaci ji vlastnily jeho dvě dospělé děti a bratr jeho partnerky.
Dotací pro farmu se zabýval Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF).