Pracovní skupina ministerstva školství (pod které výchovné ústavy a dětské domovy spadají) totiž pracuje na novele zákona o výkonu ústavní výchovy a s prvními podklady se už v uplynulém týdnu seznamoval i neveřejný sněmovní podvýbor pro náhradní výchovnou péči.

Návrhy některých změn, kterými se ministerstvo školství nyní zabývá, má Právo k dispozici.

Odebírání mobilů

Podle některých odborníků jsou navrhovaná opatření příliš represivní a mohou porušovat základní práva dětí. Změny by se totiž mohly plošně týkat jak dětí, které jsou ve výchovných ústavech kvůli závažným zločinům, tak chovanců z dětských domovů, nezřídka odebraných kvůli tomu, že se o ně rodiče nemohli starat.

V současné době je v ČR v ústavních zařízeních 6345 dětí, z toho tisícovka ve výchovných ústavech a bezmála čtyři stovky v diagnostických ústavech, zbytek připadá na dětské domovy.

Návrh mluví například o možnosti odebrat dětem mobilní telefon. „Mobilní telefony u dětí s rizikovým chováním často naplňují charakteristiku předmětů ohrožujících výchovu: domlouvají, plánují a koordinují činnosti, které ohrožují majetek, zdraví i život osob, viz plánování vraždy vychovatelů a společný útěk s připraveným zázemím,“ připomíná se v materiálu loňský incident z výchovného ústavu v Houstoni na Domažlicku, kde tři chovanci domlouvali vraždu vychovatele a útěk. Jeden z mladistvých dostal letos dvouletý trest.

Obnovení trestů i odměn

Podobně by měly ústavy omezit právo na každodenní vycházky nebo na neomezený kontakt s rodiči či zákonnými zástupci. Ústavy by měly podle předkladatelů materiálu rovněž obnovit systém odměn a trestů podle bodování, který dnes zákon odmítá.

Pracovní skupina by měla návrhy projednat do konce roku, příští léto by novela mohla jít do legislativního procesu. Podle resortu školství si změnu zákona žádá odborná veřejnost.

„Požadavek na novelizaci zákona vyplývá z požadavků odborných pracovníků z oblasti institucionální výchovy, kdy některá jeho ustanovení jsou již překonaná a je zde nutná nová úprava odpovídající stávajícím poměrům v této oblasti, zejména s přihlédnutím ke zjištěním České školní inspekce v zařízeních,“ řekla Právu mluvčí MŠMT Aneta Lednová.

S materiálem se už seznámili členové sněmovního podvýboru pro náhradní výchovnou péči. „Zatím je to ve fázi rozpracovanosti,“ potvrdil Právu předseda podvýboru Jan Richter (ANO).

Podle pirátské poslankyně Lenky Kozlové by se navrhovaná opatření měla řešit spíš individuálně, a ne plošně. „Co se týče mobilních telefonů, tak stanovisko Pirátů je nezakazovat je, i když vím, že je s tím někdy problém. Je rozdíl mezi ústavem, kde jsou dětští vrazi, a dětským domovem. Ministerstvo by nemělo dělat jednotnou metodiku,“ řekla Právu Kozlová.

„Myslí si, že děti mají moc práv“

Odborníci zabývající se ohroženými dětmi před přijetím přísnějších opatření varují. „Je zřejmé, že nejde o zkvalitnění péče a efektivnější podporu dětí nebo o modernizaci těchto zařízení, ale jen o posílení represivních mechanismů vůči dětem,“ řekla Právu předsedkyně vládního Výboru pro práva dítěte Klára Laurenčíková. „Není možné stavět novelu na tvrdším přístupu k dětem,“ dodala.

Podobně mluví i Michal Ďorď z neziskové organizace Vteřina poté, která pomáhá dětem z ústavů zapojit se do běžného života. „Ze samotných návrhů ke změnám je vidět, že ten, kdo je vytvářel, považuje práva dětí na kontakt s rodiči, vycházky nebo užívání mobilů za výhody, které by se měly regulovat. To mi přijde dost nešťastné,“ uvedl pro Právo.

Odebírání mobilů považuje Ďorď za nesmyslné. „V zájmu dítěte je, aby udržovalo kontakt s normálním životem a s okolním světem, a to jinak než přes sociální sítě a mobilní telefon není možné,“ míní.

„Vypadá to, že se tvůrce domnívá, že děti mají moc práv a je v jejich zájmu, abychom je omezili. Přijde mi to jako do nebe volající sprostota a je šílené, že se tím reálně zabývají poslanci,“ dodal Ďorď.