Zeman tyto informace sdělil v roce 2013 detektivům tehdejší protikorupční policie, kteří rozplétali kauzu údajného tunelování MUS. Ale když o tři roky dříve s policisty hovořil o stejném tématu za účasti švýcarských vyšetřovacích orgánů, tak mluvil odlišně. Propojení manažerů, vlastníků akcií a zájemců o státní menšinový balík cenných papírů zpochybňoval.

Vyplývá to z protokolů o výsleších Zemana, které získalo Právo. Je z nich patrné, že Zeman nevěřil verzi, kterou mu detektivové nastínili a kvůli níž se případ dostal k soudu. Někdejší premiér jednobarevné vlády ČSSD v případu vystupuje jako svědek. Poprvé Zeman před detektivy předstoupil 13. září 2010, kdy promluvil pro švýcarské vyšetřující orgány, které kauzu rovněž řešily.

Vláda se rozhodla prodat podíl jedinému uchazeči, který existovalMiloš Zeman

Prodej 46procentního balíku MUS tenkrát hájil a zdůvodňoval ho tím, že tehdy měl zájem pouze jediný uchazeč – americká investiční společnost Appian. Její zájmy v Česku zastupovala firma Investenergy, která už v té době držela více než poloviční podíl MUS.

Česká obžaloba však Appian považuje pouze za krycí firmu. Manažeři MUS prý Appian založili jen kvůli tomu, aby nebylo poznat, že chtějí balík akcií koupit oni sami. Důvodem pro prodej bylo podle Zemana to, že stát jako menšinový vlastník akcií nemohl ovlivňovat dění uvnitř MUS. Stát také neměl zisk v podobě dividend, protože je tehdejší vedení nevyplácelo.

„Vláda se rozhodla prodat podíl jedinému uchazeči, který existoval. Pro usnesení hlasovalo 16 ze 16 přítomných členů vlády, tak z toho vyplývá, že zde nebyly žádné pochybnosti,“ konstatoval při výpovědi Zeman.

Mimochodem bod prodeje menšinové části akcií MUS zabral vládě zhruba osm minut. Ze záznamu o jednání vlády, který má Právo rovněž k dispozici, vyplývá, že ministři ani neměli moc na výběr. Obávali se totiž, že tolik peněz za akcie už nikdy nedostanou. Proto se rozhodli pro přímý prodej jedinému zájemci a odmítli variantu, že by vypsali otevřené výběrové řízení.

Zeman: Personální propojení? Silně pochybuji

Případ se točí kolem manažerů spjatých s MUS – Antonína Koláčka, Jiřího Diviše, Petra Krause, Oldřicha Klimeckého a Marka Čmejly. Obžaloba je viní z toho, že těžařskou společnost ovládli jejími vlastními penězi.

Zároveň prý oklamali stát, když předstírali, že majoritním vlastníkem je zahraniční společnost. Ve skutečnosti však podle obžaloby vlastnili nebo měli kontrolu nad většinou akcií firmy prostřednictvím společností, které ovládali.

Trochu mi to připadá jako perpetuum mobile, jak by mohla nějaká společnost koupit sama sebe. Je to podvod, se kterým jsem se ještě nesetkalMiloš Zeman

A právě tyto okolnosti policisty zajímaly. Zeman jim však při prvním výslechu řekl, že o personálním propojení manažerů a firem v cizině nevěděl. „Dokonce o tom silně pochybuji,“ uvedl Zeman.

V dalších dotazech detektivové přešli k otázkám, které se týkaly financování nákupu akcií a toho, zda Zeman věděl, že peníze původně pocházely z MUS. Zeman to odmítl.

Na výslechu už tři týdny po jmenování

„Trochu mi to připadá jako perpetuum mobile, jak by mohla nějaká společnost koupit sama sebe. Pokud to prokážete, budu vám gratulovat, protože to je podvod, se kterým jsem se ještě nesetkal,“ prohlásil Zeman.

Jeho první výslech zabral zhruba čtyři a půl hodiny. Informace z něj se následně objevily ve švýcarské obžalobě, kterou tamní soudy již projednaly. Koláčkovi vyměřily 52 měsíců a Krausovi 16 měsíců vězení. Zbývající manažeři byli uznáni vinnými, ale o trestech zatím tamní justice nerozhodla.

Představa, že několik uhelných podnikatelů může ovládat významnou americkou firmu, mi připadá lehce absurdníMiloš Zeman

Podruhé přišel Zeman na policii k výslechu v roce 2013. Tentokrát to bylo pro potřeby českého vyšetřování. Jeho výpověď se uskutečnila tři týdny po vítězství v prezidentských volbách. Na služebně v centru Prahy strávil necelé tři hodiny.

Tehdy Zeman policistům řekl, že již v roce 1999 věděl, že společnost Investenergy, které vláda akcie prodala, již předtím vlastnila většinu MUS. Detektivy proto zajímalo, zda něco tušil o jejím personálním či majetkovém propojení s MUS.

Zeman: Appian byl důvěryhodný

„Předpokládám, že když měli většinový balík akcií, tak museli být ve vedení MUS, to je logické, jak se uvádí v záznamu z jednání vlády, tak tam ovládli dokonce všechna ředitelská místa, na což bohužel měli jako většinový vlastník právo. Ale o jaké konkrétní osoby se jedná, to nevím,“ citovali Zemana policisté v protokolu.

Detektivy opět zajímalo financování nákupu akcií. Zeman opakovaně při výslechu zdůrazňoval, že jeho vláda považovala Appian za důvěryhodnou společnost. Její věrohodnost měla dokazovat osoba bývalého manažera Světové bankyMezinárodního měnového fondu Belgičana Jacquese de Grooteho, se kterým Zeman osobně jednal. Tento muž však byl společně s českými manažery odsouzen ve švýcarské části kauzy.

I při druhém výslechu Zeman zpochybnil, že by stát akcie prodal výměnou za peníze, které byly předtím vyvedeny z MUS, nebo to, že za skupinou Appian stáli obžalovaní manažeři. „Představa, že několik uhelných podnikatelů může ovládat významnou americkou firmu, mi připadá lehce absurdní. Ale nechci ty podnikatele nijak urážet,“ sdělil detektivům Zeman.

Obžaloba o manažerech tvrdí, že při nákupu menšinového balíku akcií způsobili státu škodu minimálně 3,2 miliardy korun tím, že cenné papíry odkoupili pod cenou. Zeman ale při výsleších způsobení škody odmítal.

V příštích měsících zřejmě bude Zeman k okolnostem prodeje akcií MUS vypovídat znovu. Tentokrát by měl vystoupit veřejně před soudem, který případ řeší. Jeho výslech totiž budou navrhovat advokáti obžalovaných manažerů.