Svobodu odvolal kárný senát v čele se Zdeňkem Kühnem v říjnu 2015 za to, že nerespektoval výzvy Exekutorské komory a předsedy okresního soudu a nereagoval na ně, nepodával vyjádření ani nezaslal exekutorský spis, ač to dohledové orgány požadovaly. Současně se dopustil více než ročních průtahů s předáním svého spisu nově pověřené soudní exekutorce.

„Není s to plnit povinnosti soudního exekutora. Kárný senát zdůrazňuje, že si zjevně ani po mnoha letech v exekutorském úřadu není svých zákonných povinností vědom. Forma a způsob, jakým kárně obviněný (ne)komunikuje s dohledovými orgány a vede exekuční řízení, poškozuje nejen účastníky exekučních řízení, ale též celý exekutorský stav,“ odůvodnil soudci své rozhodnutí odvolat Svobodu z funkce s tím, že byl v přechozích letech navíc několikrát trestán za další vážné prohřešky.

Svou absenci považoval za pochybení soudu

Při jednání kárného senátu, který jej odvolával z funkce, nebyl Svoboda přítomen, den před jednáním totiž napsal soudu pouze obecnou omluvu s tím, že je nemocen. Soudci ale rozhodli, že omluva je nedostatečná, neboť není jasné, co vlastně exekutorovi brání v tom, aby se dostavil a hájil. Právě svou neúčast na jednání považoval Svoboda za základní chybu, na čemž založil svou žádost o obnovu procesu a na postup kárného senátu si stěžoval neúspěšně i u Ústavního soudu.

„Chci, aby tento senát rozhodl, že došlo k pochybení. Byl jsem nepřítomen a omlouval jsem se, nemohl jsem vědět, že se jednání bude konat. Kárný senát nerespektuje zákony této země,“ tvrdil ve svém návrhu na obnovu řízení Svoboda.

Senát v čele se soudcem Kühnem ale návrh za několik desítek minut smetl ze stolu. „Nenavrhl jste žádný důkaz, který by směřoval k naplnění účelu obnovy řízení. To neslouží ani k tomu, abychom přezkoumávali rozhodnutí ÚS. Nemohli jsme rozhodnout jinak,“ vyprovodili soudce Svobodu z jednací síně.