Senát se soudkyní zpravodajkou Kateřinou Šimáčkovou vyzval soudy k respektujícímu postupu vůči dítěti na případu sporu rodičů o očkování jedenáctileté dívky. Matka byla proti povinnému očkování, proto se otec obrátil na justici, aby nesouhlas matky zvrátil. Soudy daly s očkováním souhlas, proti čemuž se matka bránila ústavní stížností.

ÚS matce sice nevyhověl, ovšem zjistil, že soudy nerespektovaly právo děvčete. Ta byla sice při soudním jednání vyslechnuta, ovšem nikdo jí neřekl, proč je vyslýchaná, jaká má práva, nedozvěděla se ani, jak soud rozhodl a jak se vypořádal s jejím přáním. ÚS kritizoval i fakt, že dívka byla sice zastoupena kolizním opatrovníkem, ale ten s ní takřka vůbec nekomunikoval a viděl ji jen jednou při pohovoru se soudcem.

Soudkyně dívce napsala osobní dopis

„Právo dítěte být slyšeno v řízení, které se jej týká, se neomezuje na pouhé zjištění názoru dítěte na projednávanou záležitost, dítě nemůže být vnímáno jen jako zdroj informací. Toto právo naopak zahrnuje další komunikaci s dítětem a informování jej o řízení, včetně toho, jak nakonec bylo rozhodnuto v jeho záležitosti a jak byl zohledněn jeho názor, pokud jej dítě vyjádřilo. Za dodržení tohoto práva přitom odpovídá soud,“ zdůraznila Šimáčková.

Pokud dítě zastupuje u soudu opatrovník, mělo by docházet mezi nimi ke komunikaci, která odpovídá věku dítěte. Pokud naopak dítě vůbec neví, že je řádným účastníkem řízení, že jej v tomto řízení někdo zastupuje a jak, či dokonce že vůbec je vedeno řízení v jeho věci, pak zpravidla dochází k porušení jeho práva.

„Dívka podle svého vlastního vyjádření měla nakonec pocit, jako by vlastně u soudu vůbec nebyla a nebylo bráno v potaz, co říká,“ dodala Šimáčková s tím, že na pověření senátu ona sama napsala dívce o výsledku jednání ÚS osobní dopis.