Tři nejsilnější senátorské kluby, ODS, Starostové a nezávislí a lidovci, se shodly, že Senát by měl řídit někdo, kdo má alespoň dvouleté zkušenosti z horní komory.

„Budeme nadále ctít funkci seniority. Nebudeme do funkcí navrhovat nováčky, kteří jsou v Senátu poprvé. Není to neúcta, ale v Senátu vždy platilo, že by to měli být zkušení členové. Není to o zvučných jménech,“ řekl na tiskové konferenci šéf senátorského klubu KDU-ČSL Petr Šilar.

Jeho slova potvrdil i předseda senátorů ODS Miloš Vystrčil. „Shodli jsme se na tom ještě s lidovci a hnutím STAN, tak počítám, že to platí,“ sdělil Novinkám.

Drahoš: Neměl bych problém s jakoukoliv funkcí

Drahoš, který se do Senátu probojoval už v prvním kole volby, přitom nevylučoval, že by nějakou funkci zastávat chtěl.

„Říkám jasně, že se svými zkušenostmi, se svou kariérou a s tím, že jsem řídil instituci, která má 8,5 tisíce lidí, bych neměl problém s jakoukoliv funkcí v Senátu. Jak by měla vypadat, bude otázkou dohody mezi senátorskými kluby,“ citovaly Drahoše minulý týden Lidové noviny.

Předsedou Senátu je nyní Milan Štěch (ČSSD), v čele horní komory sedí od roku 2010. Sociální demokracie ale ve volbách ztratila 10 senátorských křesel a o vedení přijde. V Senátu je totiž pravidlem, že předsedu navrhuje nejsilnější klub.

Těmi jsou momentálně ODS a hnutí STAN, kteří mají po 16 členech. KDU-ČSL má zatím 15 senátorů. Občanští demokraté by jako předsedu chtěli Jaroslava Kuberu, hnutí STAN Zbyňka Linharta nebo Jiřího Růžičku, lidovci Václava Hampla.

To, kdo bude mít nejsilnější klub, se ještě může změnit. Nezávislí kandidáti, například Drahoš, Marek Hilšer či Pavel Fischer, se teprve rozhodují, ke komu se přidají. Ustavující schůze Senátu bude 14. listopadu.