Usnesení navrhl poslanec za ODS Jan Skopeček v rámci debaty o víceletém finančním rámci Evropské unie na léta 2021 až 2027. Hlasování Evropského parlamentu proti „suverénnímu” Maďarsku podle českých poslanců „jen dále prohloubí příkopy a nedůvěru mezi starými a novými členskými státy Evropské unie”.

Návrh podpořilo 97 poslanců, především z SPD, KSČM, ODS i ANO. Proti zvedlo ruku 24 poslanců.

Babiš kritizoval, ale pak se zdržel

Právě kvůli hlasování českých europoslanců v Evropském parlamentu za ANO, kteří takové usnesení také podpořili, se zlobil premiér Andrej Babiš. Od hlasování europoslankyň za ANO Dity Charanzové a Martiny Dlabajové se dokonce distancoval a prohlásil, že Maďarsko považuje za spojence Česka. Paradoxně ale nakonec Babiš sám při hlasování nezvedl ruku ani pro, ani proti, přestože hlasování byl přítomen.

Za nedostatek solidarity s Maďarskem v polovině září hlasování europoslanců označil i prezident Miloš Zeman. Opačně tehdy mluvil ministr vnitra a Jan Hamáček (ČSSD). [celá zpráva]

Babiš: Jsem k rozpočtu velmi kritický

Poslanci zároveň odmítli, aby členské země hledaly nové zdroje financování dlouhodobého rozpočtu Evropské unie na roky 2021 až 2027, tzv. víceletého finančního rámce. Dodatečné možnosti financování unijního rozpočtu by se podle českých poslanců měly hledat prostřednictvím úspor v provozu a optimalizaci rozpočtů institucí EU.

Souhlas k tomu nevyslovila ani vláda. Rozpočet tak, jak ho navrhla Evropská komise, by podle premiéra Anrej Babiše posílil její pravomoci na úkor členských států.

„Jsem k návrhu rozpočtu velice kritický. Proč třeba navyšujeme rozpočet Frontexu z 1,7 mld. eur na 10 mld. eur, kde bude působit ta nová, vlastně to je taková záložní policie nebo záložní pobřežní stráž členských států, z 1500 na 10 000,“ zlobil se na plénu Sněmovny premiér Andrej Babiš. „Celkově tam vidím asi 75 miliard eur, které jsou tam navrženy do nových pozic, pro které si myslím, že by možná mohlo být lepší použití,“ pokračoval.

Jedním z nových zdrojů víceletého finančního rámce EU mají být tři procenta ze společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob. Ročně by to mohlo podle odhadu komise přinést asi 12 miliard eur (asi 305 miliard korun). Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) řekla, že podle postoje české strany by korporátní daň měla zůstat v gesci národní legislativy. Debaty o společném základu daně z příjmů firem se podle ní povedou ještě roky.

Dalším zdrojem má být 20 procent z výnosů z dražeb v rámci systému emisních povolenek. Ročně by to mohlo vynést tři miliardy eur (asi 76 miliard korun). Třetím novým zdrojem má být příspěvek členských států vypočítaný podle množství nerecyklovaných plastových obalových odpadů. Komise odhaduje každoroční přínos na sedm miliard eur (asi 178 miliard korun).