Článek
„Po ÚS nelze žádat zodpovězení otázky, zda mají pravdu ekologičtí aktivisté nebo starostové, zda je dobré stavět v národním parku hotely, těžit dřevo nebo nechat bujet vegetaci bez jakéhokoliv zásahu,“ konstatovalo plénum se soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou.
Senátoři mimo jiné zpochybnili způsob přijetí novely, která aktualizovala či stanovila mnoho důležitých pravidel a rovnou podle nich národní parky znovu vyhlásila. Podle ÚS je však zásadní, že novela byla přijata ústavní formou a napadená ustanovení představují potřebnou a přiměřenou právní úpravu.
Jaromír Jirsa
Jirsa upozornil, že schvalování novely předcházely kulaté stoly i jednání se Svazem měst a obcí, Sněmovna řešila desítky pozměňovacích návrhů, své si k normě řekl Senát i prezident, jehož veto musela Sněmovna přehlasovat.
Nenahrazujeme zákonodárce
„Není úkolem ÚS nyní nahrazovat činnost zákonodárce a nutit jej do liberálnější úpravy. Lze mít jisté pochopení i pro argumenty, že přísná úprava pravidel chování v národních parcích znamená nepříjemná omezení pro místní obyvatele; zároveň národní park danou lokalitu nepochybně zatraktivňuje. Místní obyvatelé budou mít navíc v budoucnu možnost bránit se legálním způsobem proti omezujícím snahám, namířeným například proti jejich vlastnictví či svobodě podnikání,“ upozornili soudci.
„Otázka existence národních parků a pravidel, jak se v nich chovat, je politicko-odborně-ekologická. Jde o ideový střet zejména tzv. environmentalistů s podnikateli, vlastníky nemovitostí a zástupci územních samospráv, který má být řešen v zákonodárném sboru, nikoliv u ÚS. Závisí výlučně na zákonodárci a exekutivě, jaké národní parky založí, jaká pravidla v nich upraví,“ dodali soudci.
Novela například rozděluje parky do čtyř zón na bezzásahovou zónu přírodní, zónu přírodě blízkou, zónu soustředěné péče o přírodu a zónu kulturní krajiny. S každou s nich se pojí různá omezení.
