Výběr dětí by podle plánu Šojdrové byl zcela v gesci českého ministerstva vnitra, preferovány by byly nejmladší děti nebo děti bez dohledatelných příbuzných a poskytnuta by jim byla dočasná mezinárodní ochrana, tedy ne trvalý azyl a české občanství. Vyloučena je i adopce, syrské zákony ji neumožnují. Po příjezdu by děti byly umístěny do institucí spadajících pod ministerstva školství a sociálních věcí.

Iniciativa přijmout 50 syrských sirotků vyvolala v posledních dnech silnou veřejnou i politickou reakci. Ve středu  o tématu jednají i poslanci. S návrhem Šojdrové nesouhlasí Babiš, který už dříve řekl, že dětem by se mělo pomoci tam, kde se narodily. Diskuse se ale vede o syrských dětech, které se nacházejí v řeckých táborech. Premiér také zdůrazňuje, že debata se netýká malých dětí, ale chlapců ve věku 12 až 17 let.

Příklad z Británie, Francie či Irska

Šojdrová uvedla, že jejího pátečního setkání s předsedou vlády se zúčastní i senátoři a zástupci iniciativy Češi pomáhají. Europoslankyně chce Babiše oslovit konkrétním návrhem. "Panu premiérovi navrhnu něco, co již úspěšně realizovali nebo realizují v jiných zemích, například ve Velké Británii, Francii nebo v Irsku," poznamenala. Věří, že česká státní správa pomoc sirotkům zvládne tak, aby "splnila požadavky solidarity i bezpečnosti".

Mezi hlavními body plánu je, že program by byl uskutečněn na základě bilaterální spolupráce mezi ČR a Řeckem. Výběr dětí by mělo zcela v gesci ministerstvo vnitra, a to včetně jejich věku.

"Preferovány by měly být ty nejzranitelnější a nejmladší děti a ty, které nemají dohledatelné příbuzné a rodiče," uvedla Šojdrová. Děti by v ČR získaly tzv. doplňkovou, tedy dočasnou ochranu. Po příjezdu by se o ně měly postarat instituce ministerstva školství a sociálních věcí. Peníze na program by měly plynout z fondu Evropské unie zaměřeného na azylovou a migrační problematiku.