Jak zjistili čeští vědci, učitele k takovému stavu přibližují nejen spory se žáky a jejich rodiči, ale i špatná nálada ve sborovně nebo nezdravý životní styl, kdy nemálo z nich dokonce rádo sahá po alkoholu.

Kvůli tomu, jak důležití jsou vyučující pro kvalitu školní výuky a pro celkovou pohodu dětí ve škole, jsou naše zjištění vlastně alarmující

Podle Ireny Smetáčkové a týmu z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, která společně s kolegy z 1. lékařské fakulty vedla průzkum podpořený Grantovou agenturou ČR mezi téměř 2,5 tisíce učitelů základních škol, vyhoření nastává v důsledku zvýšeného a neustálého stresu, který není ničím kompenzován.

Takový učitel je bez zájmu, probíranou látku vykládá mechanicky a je mu více méně jedno, jestli si děti z jeho hodiny něco odnesou, natož aby se je snažil pro svůj předmět nadchnout či inspirovat. I tak může vypadat pedagog postižený syndromem vyhoření.

Pracovní nepohoda

„Vyhoření představuje pocit dlouhodobé pracovní nepohody, který se vyznačuje totálním nedostatkem energie a zájmu. Rozvinutý syndrom se projevuje vyčerpáním, odcizeností a cynismem a samozřejmě i sníženou pracovní výkonností,“ popsala Smetáčková.

Muži a ženy přitom reagují rozdílně. Zatímco u učitelů se tento stav projevuje více ignorováním druhých lidí, necitlivostí, podrážděným a nevstřícným chováním, učitelky se potýkají s nedostatkem energie, nevolnostmi či různými tělesnými bolestmi.

K vyhoření mohou vést kromě problematických vztahů s rodiči, žáky či nadměrnou administrativou i špatné vztahy s kolegy. „Tam, kde vztahy fungují dobře, a to v osobní i kolegiální rovině, vyučující zátěž lépe zvládají a projevy vyhoření se u nich nevyskytují tak často. Právě na kultivaci dobrých kolegiálních vztahů ve škole doporučujeme se více zaměřit,“ upozornila Smetáčková s tím, že výzkum směřoval nejen k popisu situace v českých školách, ale zejména k identifikaci příčin vyhoření a způsobů, jak se mu vyhnout.

„Na základě výsledků se tedy snažíme učitelům pomoci, aby dokázali stresu, který v jejich náročném povolání panuje, odolávat,“ dodala.

Nejnáročnější je duben

Jedním z důležitých faktorů v boji proti vyhoření jsou i letní prázdniny. Nejnáročnějším měsícem pro učitele je duben, kdy již dochází zdroje energie, a letní prázdniny jsou přitom ještě daleko. Krátkodobý odpočinek v podobě víkendů a kratších prázdnin je povzbuzující, ale v případě chronického stresu již nepostačuje.

Letní prázdniny, kdy vyučující mívají soustavné volno v délce šesti týdnů, skutečně umožňují vyčištění hlavy a nabití baterek. „Ani ty ale v případě rozvinutého syndromu vyhoření nejsou samy o sobě dostatečnou pomocí,“ zdůraznila Smetáčková. Poslední dobou stále více studií upozorňuje na to, že na lidské duševní zdraví má velký vliv fyzické zdraví, především životní styl. To potvrdili i čeští vědci.

„Učitelé uvádějící, že dodržují zdravý životní styl, mají výrazně nižší míru vyhoření. Konkrétně je pak důležitý především zdravý spánkový režim, omezení konzumace alkoholu a vyhrazení si dostatku času na vlastní odpočinek v podobě koníčků nebo času stráveného s rodinou,“ vysvětlila další z týmu vědců Martina Vňuková z 1. lékařské fakulty UK.

Denně pije desetina učitelů

V kontrastu se zásadami zdravého životního stylu je zjištění, že nemalá část učitelů denně sahá po sklence alkoholu. Velký rozdíl je v tomto případě mezi muži a ženami. Zatímco denně pije jen 2,7 procenta učitelek, u mužských kolegů je to celá desetina.

Podle vědců by bylo chybou mávnout rukou nad vyhořením učitelů, i když se ve své plné podobě týká jen menšiny z nich.

„V případě rozvinutého syndromu vyhoření je třeba odborná pomoc a v některých případech je dokonce vhodnější, když vyučující opustí školství. Důležité je proto vyhoření předcházet, a to jednak systematickými změnami ve školství, například vyšším finančním ohodnocením, a jednak tím, aby jednotliví vyučující pracovali na svém profesním rozvoji a zároveň nezapomínali relaxovat,“ zdůraznila Smetáčková.

„Kvůli tomu, jak důležití jsou vyučující pro kvalitu školní výuky a pro celkovou pohodu dětí ve škole, jsou naše zjištění vlastně alarmující,“ upozornili vědci. Vyhořelí učitelé a učitelky nejsou schopni poskytovat žákům pozitivní podporu a vedení a sami se ve své práci velmi trápí.