K novele GDPR dala vláda přílepek, který omezuje zákon o svobodném přístupu k informacím. Proč?

Určitě není namístě to označovat za přílepek. Celý zákon o GDPR souvisí s ochranou osobních údajů a to, jestli někdo byl vzat do vazby, nebo nebyl vzat do vazby, je hodně citlivý osobní údaj. Je to něco, co do novely zapadá.

Proč chcete změnit přístup médií k informacím o trestním řízení?

Už dnes vám nikdo podle zákona 109/1999 Sb. neřekne, jestli byl někdo vzat do vazby, a je jedno, jestli je to politik nebo ne. Orgány činné v trestním řízení a státní zastupitelství informují o takových krocích v anonymizované podobě. Vydají informaci: ano, policie zasahovala na krajském úřadě XY, odvedla dvě osoby a byl podán návrh na vzetí do vazby. Jména nesdělují.

Když novinář zveřejní jména vazebně stíhaných, tak to státní zastupitelství nezapře a jména potvrdí

Pro novináře samozřejmě není problém, aby se dopídili, o koho se jedná. A když zveřejní jména, tak to státní zastupitelství nezapře a jména potvrdí.

A není ve veřejném zájmu, aby orgány novinářům sdělily jména trestně stíhaných, pokud se jedná o veřejné činitele?

Informaci „ano“ nebo „ne“ ke konkrétnímu jménu novinářům potvrdí. Ale to je informování podle jiného zákona, podle trestního řádu. Orgány nesmějí sdělit osobní údaje o osobě, se kterou se vede přípravné řízení, ale když už novinář jméno ví, tak jej mohou potvrdit.

Takže v tomto směru ke změně nedojde?

V tomto směru stoprocentně k žádné změně nedochází. Jde opravdu jen o procesní úpravu. Už dnes je taková žádost o informace z trestního řízení podle zákona 106 nepřípustná. Ale zahájí se tím správní řízení a do 14 dnů, což už pro novináře nemá žádnou hodnotu, se mu vydá rozhodnutí, že se jeho žádost odmítá. On proti tomu podá do 15 dnů odvolání a do 30 dnů o tom rozhodne odvolací orgán. Je to administrativně náročné a je s tím spojena spousta práce, která je zbytečná.

Trestně stíhán je premiér Andrej Babiš (ANO). Působí to tak, že mu vláda ušila zákon na míru, protože se mu nelíbilo, jak média o kauze Čapí hnízdo informují.

Na tuto kauzu by se asi dal použít i zákon 101/2000 na ochranu osobních údajů nebo jiné předpisy. Toto není motivace. Je to o tom, hledat rovnováhu mezi právem na informace, které není absolutní, a ochranou jiných základních práv a svobod, jako je ochrana soukromí, rodinného života, respektování presumpce neviny.

Oldřich Kužílek z Otevřené společnosti nebo pirátský poslanec Ondřej Profant jsou nicméně přesvědčeni o tom, že zákon přístup k informacím zásadně omezí.

Zákon 106/1999 Sb. je takové Kužílkovo dítě, proto ho hájí, chápu to a je to legitimní. Je to 18 let, co byl ten zákon přijat, ale dodnes nevíme, na co všechno se vztahuje. Například spor o informace o platech. Dlouho se tvrdilo, že se nemají poskytovat, potom, že ano, a nyní zase Ústavní soud řekl ne. Má se poměřovat, jaký zájem žadatel o informaci má.

Zákon obsahuje i ustanovení, že se nemají poskytovat informace, které by mohly ohrozit ochranu zájmů ČR v zahraničí. Co si pod tím představit?

To jsou často hodně citlivé informace, které ČR používá v mezinárodním styku, v jednání s jinými státy. Když se před jednáním odkryjí karty, tak si ztěžujete pozici ve vyjednávání při sjednávání mezinárodních smluv.

Vyloučit se mají i informace o probíhajícím řízení o porušení závazků ČR v rámci EU. Podle Kužílka by mohly zůstat skryty veřejnosti informace o vyšetřování OLAF nebo o hrozbě sankcí za neplnění uprchlických kvót…

Pokud se ČR soudí, tak v zájmu zachování procesní rovnosti stran není fér, aby vyzrazovala taktiku své obhajoby. To, že řízení běží, v drtivé většině případů nebo téměř nikdy utajované nebude. Jde jen o to, aby se nerozkrývaly karty obhajoby.

Není ve veřejném zájmu znát informace o řízení, které se týká ČR?

V přiměřeném rozsahu ty informace poskytnuty budou, ale konkrétní argumenty ne.

Uspěchání zveřejnění některých informací by mohlo přispět k tomu, že ČR u soudu prohraje

Uspěchání zveřejnění takových informací by mohlo přispět k tomu, že ČR u případného soudu prohraje.

Zákon hovoří i o pokutách pro média ve výši až pět miliónů korun. Za co by byly udělovány?

Obecně se dá říci, že o pokutě se povede správní řízení a důkazní břemeno ponese správní orgán, který to povede, tedy Úřad pro ochranu osobních údajů, což je ze zákona nezávislý orgán. Může jít o případy, kdy média poruší některé z mnoha pravidel na ochranu osobních údajů a zneužijí právo na informace. Například kdyby o člověku, se kterým je vedeno trestní řízení, média rovnou napsala, že je kriminálník, a porušila tím presumpci neviny. Ale seriózní média takto neinformují.