Pražská pobočka dílny prakticky neexistuje, společnost už tři roky nevykazuje účetní závěrky a o zaměstnávání většího množství hendikepovaných v okolí ústeckého sídla a ústřední provozovny společnosti nikdo nic neví. Na jednoho takového zaměstnance přitom Horáček mohl pobírat od státu příspěvek až 13 tisíc korun měsíčně.

Hendikepovaní měli pracovat u žehlicí a prací linky, kterou Horáček, ústřední postava aktuální korupční kauzy Bulovka, do dílny pořídil za čtrnáctimiliónovou dotaci z ministerstva průmyslu a obchodu v roce 2014.

Stroje ani nezapojili

O dva roky později už ale praktiky dílny začala prošetřovat ústecká hospodářská kriminálka kvůli podezření z dotačního podvodu. Stroje, které měli postižení obsluhovat, totiž nebyly ani zapojeny. „Finanční úřad upozornil odbor hospodářské kriminality Ústeckého kraje na možné spáchání trestného činu dotačního podvodu. Ministerstvo v této věci nadále spolupracuje s policií i finančním úřadem,“ sdělila Právu mluvčí ministerstva průmyslu Štěpánka Filipová.

Dílna, jež má údajně zaměstnávat přes tři stovky hendikepovaných, navzdory policejnímu prošetřování ještě letos ve velkém stylu vyhrávala soutěže na obrovské množství nejrůznějších veřejných zakázek.

Týkaly se prakticky čehokoli. Od začátku policejního šetření, tedy od roku 2016, mluvíme o 460 miliónech korun – mimo jiné za vybavení kuchyně pro ministerstvo vnitra nebo uniformy pro pražský dopravní podnik. Od roku 2007 si navíc Horáček, podnikatelský chameleon, přišel na 34 miliónů v dotacích, a to pouze od ministerstva průmyslu.

Dům, ve kterém má nahlášený trvalý pobyt jak Horáček, tak jeho jednatel Štercl.

Dům v Ústí nad Labem, ve kterém má nahlášený trvalý pobyt jak Horáček, tak jeho jednatel Štercl.

FOTO: Adéla Jelínková, Právo

Na podezřelé praktiky Horáčkovy dílny již roky upozorňuje mezinárodní nevládní nezisková organizace Transparency International (TI). Horáček údajně využíval statutu chráněné dílny k tomu, aby nabaloval obrovské množství zakázek, na jejichž realizaci se však postižení téměř nebo vůbec nepodíleli.

Nesrovnalosti v dotacích podle analytika TI Milana Eibla podporují závěr, že statut chráněné byl pro dílnu pouhým „razítkem“ a obchodním artiklem, ale jinak se jednalo o standardní obchodní subjekt, jež neoprávněně získával dominantní postavení na trhu.

Je prý s podivem, že Horáčkovo nakládání s veřejnými prostředky nebylo podrobeno kontrole dříve. Díky domnělému zaměstnávání hendikepovaných pobíral Horáček tučné dotace, jak se píše v úvodu, i z úřadů práce v Ústí a Liberci.

Podle mluvčího ministerstva práce a sociálních věcí Martina Bačkovského měla společnost na dotace nárok, jelikož zaměstnávala více než 50 % osob se zdravotním postižením.

Bylo zavřeno

Pro připomenutí dílna, podle informací na jejím webu, zaměstnávala 400 lidí, z nichž 70 procent bylo hendikepovaných. Zaměstnanců přitom „nabírala“ každým rokem víc a víc.

Když se ale šli redaktoři na provozovnu a sídlo společnosti tento týden podívat přímo do Ústí nad Labem, bylo zavřeno. A to i v 11 hodin dopoledne – při pracovním provozu od šesti hodin ráno do dvou hodin odpoledne. V objektu se pohybovala pouze odpovědná vedoucí dílny Irena Lüftnerová.

Na otázku, kde jsou všichni hendikepovaní zaměstnanci, žena odpověděla, že „tam nejsou“, a následně řekla, že zrovna „mají celozávodní dovolenou“. „Pracovali tu vždycky i v současnosti tu pracují. Na všechno se ptejte jednatele,“ bránila se žena, jež před redaktory utekla do auta a následně odjela. Krátce nato společnost zrušila své webové stránky.

To je hon na čarodějnice. Tady kradou na stavbách miliardy – a to je vám jednoJindřich Štercl, jednatel

Podle zhruba dvaceti lidí, kteří ve stejném objektu pracují nebo žijí v bezprostřední blízkosti údajné dílny, se ale větší množství hendikepovaných v objektu rozhodně nepohybuje. „Čtyři sta? Maximálně tak čtyři, a to ještě ani ne denně. Tolik lidí by tam ani nevlezlo, uvnitř je to malé,“ podivil se muž, jenž má v budově obchod.

Ústecký strážník, který se v oblasti pohybuje denně, redaktorům sdělil, že naposledy u dílny viděl více lidí možná před deseti lety – a to když v objektu byla pekárna. „Zaměstnance tam nevidím. Občas tam ale přijede auto a někdo něco vyloží,“ řekl redaktorům zase ústecký starousedlík, jenž pravidelně posedává v parku s výhledem na dílnu. Vykládání zboží, o kterém hovořil, zřejmě souvisí se sklady, které se v objektu dále vyskytují.

Kromě První chráněné dílny tam totiž sídlí další tři společnosti, které jsou dle ministerstva zdravotnictví napojeny na Horáčka. Mezi nimi například společnost Active Vision, rovněž příjemce statisícových dotací, který dodával obrazovky do nemocničních čekáren.

Podle údajů katastrálního úřadu První chráněná dílna vlastní objekt na okraji Ústí. Má se jednat o „zemědělskou výrobu“, kterou měl, podle údajů na zrušeném webu, řídit bývalý jednatel společnosti Jindřich Štercl. Ten jako jednatel v dílně skončil v červnu 2017, podle informací Práva ale společnost nadále řídí. Jako jednatel navíc působí i v dalších Horáčkových společnostech.

Společná adresa: vybydlený panelák

Horáček i Štercl mají navíc shodnou adresu trvalého bydliště. Dnes zcela vybydlený a zakramařený panelák stojí v ústecké vyloučené lokalitě, nemá zvonek ani schránky. Vlastníkem domu je další Horáčkova společnost, VIP-Invest, která stavení koupila v roce 2012 za dva milióny korun.

Podle sousedů byly jednotlivé bytové jednotky domu pronajímány až do roku 2015 sociálně slabším rodinám, Horáčka na místě nikdo z oslovených nikdy neviděl.

Se Šterclem se redaktoři potkali v objektu údajné „zemědělské výroby“ – na nádvoří právě rekonstruované luxusní venkovské vilky. Žádné jiné osoby, mimo něj a zedníka, se v prostoru nepohybovaly. Z objektu jednatel redaktory vyhnal, o tom, kde má všechny zaměstnance, se nechtěl bavit.

„To je hon na čarodějnice. Tady kradou na stavbách miliardy – a to je vám jedno. A tady píšete o slušných poctivých zakázkách. Co to píšete do toho článku? Jaké obraty 630 miliónů? (V úterním článku Práva se jednalo o celkový objem získaných veřejných zakázek dílnou za poslední tři roky, nikoli o zisk ani obrat společnosti – pozn. red.) Jste hlupáci,“ komunikoval s redaktory jednatel jedině přes telefon, přestože se nacházel pár metrů dál, za okny stavení.

Je až se smutným podivem, kolik je možné nalézt varovných ukazatelů snad ve všech aspektech činnosti dílnyMilan Eibl, analytik Transparency International

Ještě před pár dny firma na svých internetových stránkách nicméně uváděla, že její obrat za rok 2015 byl zhruba 646 miliónů korun. V roce 2012 měla dílna otevřít obchodní divizi také v pražských Holešovicích. Společnost na svém webu poznamenala, že díky tomuto kroku přijala dalších třicet zaměstnanců. Na uvedené adrese ale firma neexistuje a ani nikdy neexistovala.

„Tuto společnost nemáme v našem komplexu registrovanou. Vůbec nevím, o koho se jedná,“ podivovala se manažerka společnosti, jež kancelářskou budovu vlastní, Milena Doubková.

„Je až se smutným podivem, kolik je možné nalézt varovných ukazatelů snad ve všech aspektech činnosti dílny. Kontroverzní majitel, podezření na zkreslování údajů o hendikepovaných, neexistující pobočka, neposkytnuté účetní závěrky, zneužívání postavení chráněné dílny, a i přesto lze stále aktuálně dohledat nezanedbatelné množství smluv mezi nimi a veřejnými institucemi,“ zhodnotil výsledky pátrání Práva Eibl z TI.