Vítězem voleb se se ziskem 74 mandátů stala ČSSD, následovaná občanskými demokraty, kteří měli 63 křesel. Ve Sněmovně zasedlo i 24 komunistických poslanců, 20 lidovců a 19 zástupců Unie svobody.

Nabízelo se přitom hned několik variant možných koalic. ČSSD byla s lidovci a Unií svobody schopna dát dohromady pohodlnou většinu 113 hlasů, ODS se stejnými partnery 102 hlasů. Kvůli animozitě menších stran vůči Zemanovi s Klausem k dohodě nedošlo.

Klaus: Opoziční smlouva by byla dobrá i dnes, za její démonizaci může Havel a spol.

Oba ústřední aktéři tak poněkud překvapivě přišli s řešením spolupráce dvou nejsilnějších stran, které formálně zaštítila právě desetibodová opoziční smlouva. ODS se zavázala, že bude respektovat právo ČSSD coby vítěze voleb sestavit vládu a její poslanci se na znamení respektu tohoto faktu nezúčastní hlasování o vyslovení důvěry.

Miloš Zeman (vlevo) a Václav Klaus na tiskové konferenci k opoziční smlouvě

Miloš Zeman (vlevo) a Václav Klaus na tiskové konferenci k opoziční smlouvě

FOTO: Dorian Hanuš, Právo

ODS na základě smlouvy získala nárok obsadit předsednické posty v obou komorách parlamentu. Václav Klaus se stal šéfem Sněmovny a předsedkyní Senátu byla zvolena Libuše Benešová. Dokument ODS rovněž garantoval vedoucí posty v kontrolních orgánech Sněmovny. Ta na oplátku neměla usilovat o vyslovení nedůvěry vládě ani o rozpuštění dolní komory.

Za ČSSD smlouvu podepsali
předseda Miloš Zeman
místopředsedkyně Petra Buzková
předseda poslaneckého klubu Stanislav Gross
místopředseda Vladislav Schrom
místopředseda Ivo Svoboda
místopředseda Zdeněk Škromach
statutární místopředseda Vladimír Špidla
předseda senátorského klubu Zdeněk Vojíř
Za ODS smlouvu podepsali
předseda Václav Klaus
místopředseda Miroslav Beneš
místopředsedkyně Libuše Benešová
předseda senátorského klubu Milan Kondr
místopředseda Ivan Langer
místopředseda Miroslav Macek
předseda poslaneckého klubu Vlastimil Tlustý

Jako zřejmě nejkontroverznější bod se ukázal závazek „předložit do 12 měsíců od podepsání této dohody návrh takových úprav Ústavy ČR a dalších zákonů, které přesněji vymezí kompetence jednotlivých ústavních orgánů, postupů při jejich ustavení, a v souladu s ústavními principy České republiky posílí význam výsledků soutěže politických stran“.

Text opoziční smlouvy na webu vlády

Strany se v opoziční smlouvě rovněž zavazovaly konzultovat „způsob řešení zahraničněpolitických a vnitropolitických otázek“ a měly zapovězeno uzavírat politické spojenectví s jinými stranami, které by mohlo vést „k přeobsazení některé z funkcí vymezených touto smlouvou".

Kabinet premiéra Zemana získal důvěru 19. srpna. Poslanci ODS tehdy opustili sál a komunisté se zdrželi.

Jednání představitelů ODS a ČSSD o budoucnosti opoziční smlouvy v březnu 2001

Jednání představitelů ODS a ČSSD o budoucnosti opoziční smlouvy v březnu 2001

FOTO: MICHAL RŮŽIČKA / MAFRA , Profimedia.cz

Opoziční smlouva byla později rozšířena o tzv. toleranční patent, tedy soubor smluv stanovujících mantinely vládnutí. Šlo mimo jiné o plán na změny volebního systému, rozpočet a výši schodku, koordinaci přípravy na vstup do EU či privatizaci zbytkových podílů bank a regionálních distribučních společností.

Snaha změnit volební zákon a posílit většinové prvky však narazila na základě podnětu prezidenta Václava Havla v roce 2001 u Ústavního soudu, který změny z větší části odmítl.